Zámek Litenčice: čtyřkřídlý zámek ze staré tvrze

Litenčice jsou místem, kde dějiny panství přečtete přímo z architektury. Gotickou tvrz postupně přestavěli v renesanci, baroku a klasicismu. Výsledkem je čtyřkřídlý dvoupatrový zámek.

Zajímavý je i příběh majitelů. Panství držel kardinál Péter Pázmány a jeho synovec Mikuláš po třicetileté válce tvrz přestavěl na zámek. Od roku 1779 do roku 1948 patřil rodu Podstatských z Thonsernu.

Po znárodnění sloužil zámek zemědělskému učilišti a depozitáři Technického muzea v Brně. Byl značně zdevastován. Po roce 1989 ho získal zpět rod Podstatských a areál se postupně opravuje. V letech 2020–2021 se opravovala fasáda.

Zajeďte sem, pokud rádi sledujete proměny památek a máte chuť na procházku parkem. Hodí se pro milovníky architektury, starých stromů i klidných venkovských sídel. Aktuální informace o návštěvě najdete na webu zámku.

Ke vchodu vás přivede rozsáhlé vstupní nádvoří předzámčí s kašnou. Na východě ho uzavírá mřížové oplocení s bránou. Severní křídlo, tzv. Malý Zámek, bývalo konírnou a bydlením pro úředníky. Jižní křídlo navazuje na hlavní budovu. Býval v něm zámecká knihovna a věž s kaplí.

Hlavní budova, zvaná Velký Zámek, má přibližně čtvercový půdorys a uprostřed malé nádvoří. Křídla jsou dvoupatrová a kryjí je sedlové střechy. Severní nároží zdobí nakoso postavené věžičky. Sedmiosé hlavní průčelí obrácené na východ má střední rizalit. Nad vchodem je balkónový podjezd a nahoře polokruhový tympanon. Rizalit najdete i uprostřed severního bočního průčelí.

Zámek dostal dnešní podobu v letech 1808–1817, kdy do něj vestavěli okružní chodby. V 19. století dostal nové fasády i balkónový podjezd u hlavního vchodu.

Na jihozápad od budovy se ve svažitém terénu rozkládá přírodně krajinářský park. Roste v něm památný Litenčický jasan (Fraxinus angustifolia) s neobvyklým růstem. Asi 250 m severně od zámku stojí kostel sv. Petra a Pavla z doby po roce 1700. Také on je od roku 1973 kulturní památkou.