Zámek Liběchov: barokní sídlo v okrese Mělník

Liběchov je zámek s dlouhým a pestrým příběhem. Stojí na místě středověké tvrze. V 16. století tu vznikl vodní hrádek a v letech 1720–1730 ho barokně přestavěl architekt František Maxmilián Kaňka.

Zajímavé jsou i osobnosti, které tu pobývaly. Majitel Jakub Veith, textilní podnikatel a mecenáš, zval na zámek učence a umělce. Filozof Bernard Bolzano tu napsal spis Paradoxy nekonečna.

Zámek ocení milovníci baroku a sochařství. Na průčelí i v parku uvidíte mytologické sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna. V parku rostou cenné staré stromy.

Hodí se také těm, kdo se zajímají o dějiny 19. století a o českou kulturu. Připomíná dobu, kdy se šlechtická sídla stávala místem setkávání umělců. Za pohled stojí i hospodářský areál s pivovarem a mlýnem jižně od zámku.

Uvidíte rozlehlou jedno- až dvoupatrovou budovu na nepravidelném půdorysu. Severní průčelí je půlkruhové a patrové. Zdobí ho věžička s bání. Po stranách stojí mytologické sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Do parku se otevírá jihozápadní strana. Je tam monumentální dvoupatrové křídlo od Františka Maxmiliána Kaňky s tříosým rizalitem. V parku najdete další sochy z Braunovy dílny a cenné staré stromy.

Jižně od zámku, směrem k návsi, leží hospodářský areál. Tvoří ho pivovar, mlýn, dům správce a další provozní stavby.

Za Veithů dostaly interiéry novou výzdobu. Malíř Josef Navrátil namaloval fresky nade dveřmi v patře. Kuriozitou byl orientální salón. Sochařskou výzdobou pověřili Václava Levého, tehdy ještě kuchaře. Inspiraci hledal v pískovcových skalách v okolí.

Zámek zažil i těžší časy. V letech 1967–1975 byl zpustlý objekt opraven pro expozici asijských kultur Náprstkova muzea. Po roce 1990 byl vrácen původním majitelům a v roce 2002 ho silně poškodila povodeň.