Kapucínský klášter v Mělníku

Tenhle klášter neodpovídá obvyklé podobě kapucínských staveb. Kapucíni přišli do Mělníka pozdě. Nepostavěli proto nový areál, ale využili domy ve stávající městské zástavbě.

Uvidíte měšťanský dům se středověkým jádrem, přestavěný na barokní hospic. Jeho půdorys navazuje na městské hradby. Původní klenby zůstaly zachovány.

Místo ocení ti, koho zajímají dějiny měst a architektura. Hodí se i těm, kdo chtějí spojit prohlídku památky s návštěvou muzea. Areál je kulturní památka. Podle popisu jde o mimořádně hodnotný příklad přestavby měšťanského domu na hospic.

Je to také příběh o tom, jak se řád musel přizpůsobit prostoru. Hospic byl vklíněn do husté zástavby, a proto tu nenajdete typické uspořádání kostela a kláštera. Pokud znáte jiné kapucínské kláštery, rozdíl hned poznáte.

Areál tvoří kostel, budovy bývalého kláštera a schodiště s pozemky. Stojí na Náměstí Míru, čp. 54/20.

Přední patrová budova stojí v linii náměstí a má podloubí. Střecha je sedlová, krytá bobrovkami. Na fasádě uvidíte kamenné sochy Nejsvětější Trojice: Krista Trpitele, Boha Otce a Svatého Ducha. Pocházejí ze třetí čtvrtiny 18. století.

Budova se skládá ze dvou částí propojených dvorem v těsném sousedství kostela. Zadní dům sahá k bývalým hradbám. Uvnitř zůstaly klenuté stropy a rozlehlý sklep. Sklepy sloužily k uskladnění zásob pro proslulé mělnické hody.

Za stavbou stojí příběh z 18. století. Kapucíni dostali dům od bohaté vdovy Teresie Čebišové z Falkenberka. Další dary přišly od měšťanů a od rodiny knížete Lobkovice. Do města byli slavnostně uvedeni 10. září 1750. Hospic v přestavěném čebišovském domě vznikl roku 1752.

Zpočátku se v hospici nevařilo. Bylo ctí měšťanů pozvat vzácné hosty k sobě nebo jim poslat jídlo a víno. Kapucíni čerpali vodu ze studny na náměstí a zachycovali dešťovou vodu. Od roku 1777 byl dům napojen na městský vodovod.

Po roce 1990 byl objekt zrekonstruován pro muzeum. Práce skončily v roce 1999. Dnes tu sídlí Regionální muzeum Mělník, včetně rozsáhlých sklepů.