Zámek Křižanov: renesanční zámek na Vysočině

Křižanov je místo pro ty, kdo rádi čtou v krajině dějiny. Na jednom místě se potkává středověký hrad, renesanční zámek, barokní přestavba i úpravy z 19. století.

Zámku předcházel hrad, který okolo roku 1240 postavil Přibyslav z Křižanova. Později ho drželi páni z Obřan a Pernštejnové. V 18. století patřil žďárskému klášteru. Příběh tak odráží dějiny celé Vysočiny.

Zaujme milovníky architektury. Uvidíte stavbu, která se několikrát proměnila. Původně trojkřídlý renesanční zámek doplnilo jižní křídlo.

Hodí se i pro ty, které zajímá novější historie. Po roce 1945 tu byly byty, škola, sklad textilu i kravín. Od roku 1960 slouží zámek jako ústav pro zdravotně postiženou mládež.

K zámku patří park a nedaleká kaple svaté Barbory. Všechno je chráněno jako kulturní památka.

Zámek leží v severní části městyse. Základ tvoří původně trojkřídlá renesanční budova z druhé poloviny 16. století. Později k ní přibylo jižní křídlo.

Zdeněk Lhotský ze Ptení ji dal postavit na místě zpustlého hradu, který převzal v roce 1562. Po požáru v roce 1710 následovala barokní přestavba v letech 1711–1720. Dnešní podobu ovlivnila i úprava v pseudorenesančním stylu z roku 1866, kterou nechali provést Teuberové.

V zámecké knihovně se dochovala řada zednářských spisů z doby Jana Karla Endsmanna z Ronova.

Zámek dnes slouží jako ústav pro zdravotně postiženou mládež. Počítejte proto s tím, že jde o živé místo, ne o klasické muzeum. Údaje o prohlídkách ani o otevírací době ve vstupních podkladech nemáme. Před cestou je ověřte u provozovatele.

Kromě budovy si všimněte parku. Spolu se zámkem je chráněn jako kulturní památka. Poblíž stojí kaple svaté Barbory, která má stejnou ochranu.

Dávná minulost se tu čte i z majitelů. Přibyslav z Křižanova, páni z Obřan, Pernštejnové, Kounicové nebo žďárský klášter: každý tu zanechal stopu. Hrad za husitských a česko-uherských válek zchátral, až z něj zbyla zřícenina.