Zámek Krasonice na Vysočině

Krasonice jsou zastávka pro ty, kdo rádi čtou v budovách jako v knize. Na jednom místě se potkává pozdní středověk, renesance i empír. Zámek vznikl z tvrze. Tu v roce 1630 nechal přestavět plukovník Hanibal ze Schaumburku. V roce 1830 dostal empírovou podobu a vznikl u něj anglický park.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny šlechtických panství. Osudy zámku se pojí s panstvím Želetava a s rody, které ho držely, třeba s Thurny z Walsasina.

Místo ocení i milovníci literatury. V roce 1817 se tu narodil moravský básník Vincenc Furch.

Počítejte s tím, že zámek je v soukromém vlastnictví. Berte ho proto hlavně jako zastávku na prohlídku zvenčí a procházku kolem parku. Hodí se i pěším turistům: okrajem obce vede červená turistická značka od Želetavy na Novou Říši.

Zámek leží uprostřed obce, kousek od kostela sv. Vavřince. Je to jednopatrová budova, která uzavírá nepravidelné nádvoří. Přízemí lemují arkády a právě ty stavbě dávají rozpoznatelný ráz.

Za dnešní podobou je dlouhý příběh. Nejstarší tvrz, o níž víme z jediné zmínky z roku 1390, byla tehdy už pobořená. Zůstalo po ní jen tvrziště s příkopem. Na přelomu 15. a 16. století vyrostla tvrz nová. Za stavovského povstání ji držel Štěpán Kusý z Mukoděl. Po Bílé hoře mu majetek zkonfiskovali.

Pak přišel Hanibal ze Schaumburku. V roce 1630 tvrz přestavěl na pozdně renesanční zámek. V roce 1652 panství koupila hraběnka Maximiliana Thurnová z Walsasina. Po její smrti v roce 1682 ho zdědily tři děti. V roce 1830 prošel zámek empírovou přestavbou a vznikl anglický park.

K zámku nevede žádná značená turistická stezka. U zámeckého parku ale vede silnice II/410 z Krasonic do Želetavy a ke Knínicím. Okrajem obce vede také červená značka od Želetavy na Novou Říši. Kopíruje ji trasa naučné stezky Otokara Březiny.