Zámek Kolín: husitský hrad v centru města

Kolínský zámek je výjimečný svým původem. Hrad založil roku 1437 husitský hejtman Bedřich ze Strážnice. Je to jediný známý hrad husitských hejtmanů, který vznikl přímo ve městě.

Zajímavé je i jméno stavitele. Stavbu vedl stavitel Petr. Jeho jméno nesla nápisová deska nad bránou. Je to nejstarším jménem známý stavitel hradu v Česku.

Místo vás zaujme, pokud vás baví dějiny. Uvidíte tu stopy husitských válek, pozdní gotiky i renesance. Hrad drželi králové, zástavní páni i císař. Prošli jím Jiří z Poděbrad, Pernštejnové nebo Žerotínové.

Hodí se pro ty, kdo rádi skládají minulost z vrstev. Dochovanou podobu totiž ovlivnila i stavba železniční trati Praha–Olomouc. Zámek leží ve městě, takže ho snadno spojíte s další procházkou po Kolíně. Blízko jsou Zálabská bašta a Kapucínský klášter.

Přicházíte do areálu, který se několikrát proměnil. Na místě stával od 13. století dominikánský klášter. Husité ho vypálili 22. dubna 1421. Roku 1437 tu Bedřich ze Strážnice založil hrad a pojmenoval ho Lapis refugii, česky Kámen útočiště.

Stavba byla hotová před rokem 1448. Později hrad získal král Jiří z Poděbrad. Na čas ho dostal uherský král Matyáš Korvín. Do rukou krále Vladislava Jagellonského se vrátil roku 1487.

Zásadní změnu přinesla přestavba za Vojtěcha z Pernštejna. Provedla ji královská stavební huť Benedikta Rejta z Pístova. Je to jeden z prvních raně renesančních počinů v Čechách. Klášterská brána městského opevnění splynula se západním křídlem. To se prodloužilo o schodišťový trakt s arkádovou lodžií v nejvyšším patře.

Ve druhé polovině 16. století přestavěl hrad Karel ze Žerotína v renesančním slohu. Zůstala dispozice, ale změnily se interiéry a na vnějších zdech vznikly sgrafitové omítky. Dokončil to roku 1585 jeho syn Kašpar Melichar ze Žerotína. O šest let později zámek koupil císař Rudolf II.

Za třicetileté války sem přišla císařská posádka. Roku 1634 zámek dobyli Sasové, poté Švédové. Ve druhé polovině 17. století se část zámku proměnila na pivovar. Ostatní budovy sloužily jako sklady.