Zámek Kestřany u Písku

Kestřany jsou dobrá zastávka pro ty, kdo rádi čtou příběh místa z jeho zdí. Zámek vznikl po polovině sedmnáctého století. Postavil ho hrabě Karel Paar a jeho žena Františka Polyxena ze Švamberka. Stará tvrz jim nevyhovovala, a tak vedle ní vyrostlo nové sídlo.

Majitelé se pak střídali. Panství patřilo Kocům z Dobrše a později Schwarzenbergům. Ti u zámku nechali vybudovat rozsáhlý hospodářský dvůr podle návrhu architekta Pavla Ignáce Bayera z roku 1720.

Místo ocení ti, koho zajímá barokní architektura, dějiny šlechtických rodů nebo proměny panství po pozemkové reformě. Hodí se i na krátkou zastávku při výletu po okolí Písku. Zámek, dolní tvrz i horní tvrz jsou chráněné jako kulturní památka, takže si na jednom místě porovnáte několik vrstev místní historie.

Zámek stojí ve vsi Kestřany. Jeho jádrem je obdélná dvoupatrová budova se dvěma krátkými bočními křídly. Hlavní průčelí zdůrazňují vysoké pilastry a římsa. Podél východní strany kdysi vedla arkádová chodba.

V přízemí bývala sala terrena se štukovou výzdobou a valenou klenbou s výsečemi. Stejný typ klenby se objevuje i v dalších přízemních místnostech.

Zámek vznikl poté, co panství v říjnu 1652 připadlo Františce Polyxeně, provdané za hraběte Karla Paara. Stavba byla údajně velmi nákladná a dosáhla 55 tisíc zlatých. Současně se zámkem vznikla okrasná zahrada a vinice.

Později panství koupil Adam Humprecht Fortunat Koc z Dobrše. Podle popisu se věnoval spíše výrobě léků než správě majetku, a na panství se rozmáhaly krádeže. V roce 1700 přešly Kestřany za 167 500 zlatých na knížete Ferdinanda Viléma Eusebia ze Schwarzenbergu, který je připojil k Protivínu.

Schwarzenbergům patřily až do pozemkové reformy v roce 1924, kdy statek připadl státu. Ve druhé polovině dvacátého století sloužil areál jako byty, sklady obilí a dílny.