Zámek Janovice u Rýmařova

Janovice ukazují, jak se v jedné stavbě vrství staletí. Začíná to gotickou tvrzí ze 13. století. Pokračuje renesanční přestavbou a končí barokními úpravami.

Zajímavý je i příběh pána zámku. Ferdinand Hofmann z Grünbüchlu byl presidentem dvorské komory a přítelem císaře Rudolfa II. Kvůli luterské víře opustil pražský dvůr a v Janovicích našel azyl. Přijímal tu také štýrské exulanty, mezi nimi odborníky na lesnictví a hornictví.

Zámek je kulturní památka ve vlastnictví státu. Spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti.

Hodí se pro ty, kdo mají rádi dějiny šlechtických rodů a proměny architektury. Najdou si tu své i lidé, které zajímá, jak se dřív hospodařilo na velkém panství. Janovice se dobře hodí jako zastávka na výletě po okolí Rýmařova, kde leží další hrady a vodopády.

Prohlédnete si zámek, který prošel několika stavebními etapami. Základem byla gotická tvrz. Nechal ji postavit zástavní pán Petr ze Žerotína v letech 1520–1530. Od roku 1586 ji Ferdinand Hofmann z Grünbüchlu přestavěl na renesanční zámek z kamene a z cihel, kterým se říkalo buchty.

Po návratu z exilu dal Wolfgang Friedrich Hofmann celý zámek přestavět do barokního stylu. Návrh vypracoval stavitel Alessandro Cannevala. Roku 1664 Hofmannové vymřeli po přeslici a panství přešlo na Dietrichštejny.

V roce 1721 získali Janovice hrabata Harrachové z Jilemnice. Zámek se stal jejich vedlejším sídlem. Ferdinand Bonaventura ho v letech 1763–1765 zásadně přestavěl v pozdně barokním slohu s pomocí stavitele Gottfrieda Weissera.

Při prohlídce tedy uvidíte stavbu, která nese stopy renesance i baroka. Zároveň se dozvíte, jak panství za Hofmannů hospodařilo. Ondřej Hofmann například nahradil většinu robotních povinností námezdní prací. Za jeho vlády vznikly nové vesnice Žďárský Potok a Nová Ves.

Aktuální otevírací dobu a ceny najdete na webu zámku.