Alfrédova chata: lovecký zámeček v Hrubém Jeseníku

Alfrédova chata je místo pro ty, které víc než hotové atrakce zajímá historie Jeseníků. Na úpatí Jelenky, blízko pramenů Stříbrného potoka, stál lovecký zámeček hraběte Alfréda Harracha. Níže stojí skromnější lovecká chata, která se do dnešní doby dochovala.

Příběh je pestřejší, než byste od horské chaty čekali. Šlechtické sídlo po konfiskaci státem převzal Klub československých turistů. Do jeho provozu zasáhly spory mezi českými a německými turisty, bojkot i přeznačkování tras.

Zajeďte sem, pokud chodíte po Jeseníkách pěšky nebo na lyžích a chcete vědět, odkud se vzala cesta ze Staré Vsi k chatě a dál k Jelení studánce. Hodí se i vám, kdo rádi čtete o regionálních dějinách a o tom, jak turistika ovlivňovala vztahy v pohraničí. Zámeček už v původní podobě nehledejte. Zůstala horská chata.

Dnes tu najdete horskou chatu, která vznikla jako lovecká chata nejpozději v 80. letech 19. století. Stojí v nadmořské výšce 1078 m. Původně šlo o nevelký srub. Sloužil lovcům i turistům a od roku 1925 se v něm mohli ubytovat také lyžaři v zimě.

O kus výš nechal hrabě Harrach nejpozději v roce 1898 postavit prostornější zámeček. Říkal mu Waidmannsheil, česky Lovu zdar. Využíval ho jen hrabě, jeho hosté a personál. Název Alfrédova chata se na něj ustálil až později.

Stará Ves je výchozím bodem trasy, kterou hrabě nechal vyznačit v roce 1891. Vedla k chatě a dál na Jelení studánku. V roce 1934 přibyla lyžařská cesta Alfrédova chata – Vysoká hole – Praděd. Na jaře 1935 byla dokončena silnice ze Staré Vsi až k chatě.

Klub československých turistů získal objekt v roce 1933. V zámečku zřídil ubytování, v chatě restauraci. Dohromady tu mohlo přespat až 50 hostů. Návštěvnost ale zůstala nízká, protože chata ležela daleko od hlavních jesenických středisek. Kolem těchto let tu vznikla i česká orientační tabule a českému značení se dostalo této části hor jako jediné.