Zámek Jamné: od gotické tvrze k pseudogotické budově

Zámek Jamné ukazuje na jednom místě několik století stavebních změn. Základem je gotická věžovitá tvrz. Na konci 16. století ji v renesančním duchu rozšířil Jan Šleklovský z Šicndorfu. Po bitvě na Bílé hoře připadla jezuitům a ti ji kolem roku 1650 barokně upravili. Dnešní pseudogotický vzhled vznikl v letech 1860–1890, kdy zámek vlastnili Schillerové.

Hodí se těm, které zajímají dějiny šlechtických sídel. Příběh majitelů je pestrý: prodeje, konfiskace, střídání rodů. Hodí se také jako zastávka na cestě po Vysočině, když chcete vidět stavbu, která se několikrát proměnila.

Počítejte s tím, že nejde o muzeum. V budově dnes sídlí pošta, takže zámek stále slouží obci. V okolí navíc najdete další zámky a muzea, hlavně v Polné a na Luce nad Jihlavou.

Přijedete do obce Jamné, kde zámek stojí. Uvidíte budovu, v níž se spojují stopy několika slohů. Nejstarší část tvoří gotická věžovitá tvrz. Renesanční rozšíření z doby kolem roku 1591 a barokní úpravy z doby kolem roku 1650 k ní přidaly další vrstvy. Výsledný vzhled určila přestavba z let 1860–1890, po které je zámek pseudogotický.

Při prohlídce zvenku si můžete připomenout, kdo tu žil. V roce 1591 prodal Jan Šleklovský z Šicndorfu tvrz i ves Zuzaně Lvové z Lisova za 9000 moravských zlatých. V roce 1609 ji koupil Jan Kundrát Šleglovský a ten ji obratem prodal jihlavskému protestantovi Danielu Neumaierovi z Wintenberku. Po Bílé hoře mu majetek zkonfiskovali a získali ho jezuité.

Řád zámek využíval jen omezeně. Sídlili tu především jeho úředníci a býval tu letní byt jezuitů. Po zrušení řádu se majitelé rychle střídali. Od roku 1790 zde byl Václav Ignác Kalcher, po něm rod Nussbaumů a nakonec Schillerové.

Dnes je v budově pošta. Zámek tedy není jen památka k prohlédnutí, ale místo, kam lidé z obce chodí vyřizovat běžné věci.