Hukovice: bývalý zámek v Bartošovicích

Hukovice nejsou zámek, který projdete s průvodcem. Je to spíš stavba, na které se dá přečíst proměna šlechtického sídla. Z tvrze vznikl barokní zámek, po bitvě u Slavkova sloužil jako lazaret a později se z něj stala budova s byty.

Zastavte se tu, pokud sbíráte zámky a zajímají vás i ty, které se změnily k nepoznání. Hodí se také všem, kdo mají rádi regionální dějiny a příběhy šlechtických rodů.

Jméno vsi je spojené s Janem Evangelistou Lvem Skrbenským z Hříště. Poslední šlechtický arcibiskup a pozdější pražský arcibiskup se tu narodil 12. ledna 1863. Později nechal ve vsi obnovit samostatnou katolickou faru.

Počítejte s tím, že přestavba byla necitlivá a zámek dnes poznáte hůř. V budově se bydlí, chovejte se proto ohleduplně. Zastávku dobře spojíte s dalšími zámky v okolí, třeba v Kuníně nebo v Bartošovicích.

Zámek stojí uprostřed vsi. Uvidíte budovu, která po necitlivé přestavbě zámek skoro nepřipomíná. Uvnitř jsou byty a objekt dvora se využívá k hospodářským účelům. Je to tedy živé místo, ne památka s expozicí.

Pomůže, když znáte příběh. Ves se poprvé připomíná roku 1411 v souvislosti s Lackem z Kravař a patřila ke štramberskému panství. Tvrz, která zámku předcházela, vznikla pravděpodobně v 15. století. V pramenech se objevuje roku 1551 spolu se dvorem.

Majitelé se střídali. Byli mezi nimi Sedlničtí z Choltic, Jiří Berg z Bergu, Orlíkové z Lažiska a Reiterové. V roce 1697 koupil ves Jan Arnošt z Tetzlern a tvrz nechal přestavět na barokní zámek. Od roku 1792 patřil Čejkům z Badenfeldu, kteří ho dál upravovali. Po bitvě u Slavkova v něm byl lazaret.

Po první světové válce zámek koupili Nováčkovi, opravili ho a zmodernizovali. Po druhé světové válce byl zestátněn a spravoval ho zemědělský statek. Budova chátrala a pak prošla další přestavbou, při níž vznikly byty. V 90. letech 20. století ho získali zpět původní majitelé.