Starý Rybník: hrad a empírový zámek u Skalné

Na jednom místě uvidíte dvě různé epochy. Na skalnatém hřebeni stojí zbytky gotického hradu. Vedle něj stojí zámek z první poloviny devatenáctého století. Rozdíl mezi nimi je dobře vidět.

Příběh je přitom jasný. Hrad v roce 1792 vyhořel a majitelé se přestěhovali do sousedního zámku. Staré zdi pak zpustly. Tak vznikla zřícenina, kterou dnes vidíte.

Místo ocení zájemci o hrady a architekturu. Najdete tu pozdně gotické úpravy, renesanční prvky i empírový zámek s trojúhelníkovým štítem. Hodí se také pro ty, kdo rádi skládají dohromady historii kraje. Rodina prvního doloženého majitele držela i nedaleký hrad Vildštejn ve Skalné.

Starý Rybník se dobře spojí s dalšími místy u Skalné a Františkových Lázní. Vildštejn je odsud vzdálený 1 km.

Hradní jádro stojí na skalnatém hřebeni mezi dvěma rybníky. Ty hradu kdysi pomáhaly v obraně. Z předhradí se částečně dochovala jen brána před mostem přes příkop. Jádro má pětiboký půdorys a k jihu se zužuje.

Hrad je poprvé zmíněn roku 1364. Patřil chebskému měšťanu Janu Rabemu z Mechelsgrünu. Pak ho střídali další majitelé, mezi nimi Vidršpergárové, Trautenbergové a Pergelové z Perglasu. Kolem poloviny patnáctého století dostal hrad pozdně gotickou přestavbu. V šestnáctém století přibyly renesanční úpravy. V přízemí severního paláce vznikla dvojlodní síň s křížovou klenbou na dvou osmihranných sloupech.

Po požáru v roce 1792 hrad přestal sloužit jako sídlo. Severní palác zůstal jen k hospodářským účelům.

Zámek nechal v letech 1823–1826 postavit rytíř Jan Jiří Wilhelm z Helmfeldu. Jeho potomkům patřilo panství až do roku 1945. Budova je jednopatrová, s obdélníkovým půdorysem. Stojí na terénní hraně, a proto severní strana působí jako dvoupatrová. V suterénu jsou valeně klenuté sklepy. Nádvorní jižní stranu zdůrazňuje trojosý středový rizalit s trojúhelníkovým štítem. Střecha je mansardová, s vikýři.