Zámek Hajany: barokní sídlo panství jihozápadně od Brna

Hajany nejsou velkolepá rezidence. Jsou to panské sídlo na venkově, které ukazuje, jak fungovalo malé moravské panství. Podle skromného inventáře z roku 1772 v zámku bydleli hlavně panští úředníci. Majitel sídlil v Brně.

Zaujme vás vrstvení několika období. Základ je barokní, z doby kolem roku 1714. Dnešní novoklasicistní tvář vznikla pozdějšími úpravami. K zámku patří rozsáhlý hospodářský dvůr, takže uvidíte celý areál, ne jen reprezentační budovu.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají:

• dějiny šlechtických rodů a panství na Moravě,
• architektura mezi barokem a klasicismem,
• zemědělské a výrobní dějiny, třeba první octárna na Moravě, založená roku 1797,
• výlet z Brna za památkou stranou hlavních turistických tras.

Od roku 2026 je celý komplex chráněn jako kulturní památka. Hodí se pro ty, kdo rádi čtou minulost z budov i z uspořádání dvora.

Hlavní částí zámku je patrové východní křídlo. Nechal ho postavit Johann Baptist Kaschnitz von Weinberg, správce vojenské pokladny, když v červnu 1714 koupil Hajany od cisterciaček na Starém Brně. Na východním průčelí si všimněte atiky s rodovými erby. Připomíná spojení rodů Mitrovských a d’Harnoncourt-Unverzagtů.

Dnešní novoklasicistní vzhled hlavní budovy pravděpodobně vznikl při úpravách v roce 1859, které nechal udělat Vladimír Mitrovský. Na jihu navazuje obytné křídlo. Pravděpodobně ho dal postavit Jindřich Xaver Hájek z Waldstätten, který panství získal roku 1746. Jižní hospodářské křídlo dostalo podle plánů z roku 1798 valenou klenbu.

Kolem zámku se rozkládá hospodářský dvůr. Za Smetanů přibyl ovčín a výrobní areál jižně od zámku, přes silnici na Ořechov. V ose hlavního nádvoří vznikla na západní straně hodinová věž se zvonem. V té době dosáhla zástavba největšího rozsahu. Jihozápadně od zámku, u silnice na Ořechov, nechali d’Harnoncourt-Unverzagtovi postavit klasicizující rodovou hrobku.

Po roce 1948 patřil dvůr Státnímu statku Brno. Hlavní budova sloužila jako kanceláře a část křídel se předělala na byty. Fasády přišly o část výzdoby, okna se vyměnila a budovy postupně chátraly. I tyto zásahy jsou součástí příběhu místa.