Zámek Fryštát v Karviné: sídlo slezských knížat

Fryštát je místo pro ty, kdo chtějí poznat Slezsko z jiné stránky, než je průmysl a uhlí. Zámek dlouho sloužil jako sídlo knížat z rodu Piastovců. Později v něm sídlila šlechta z rodů Gaschinů, Taafeeů a Larisch-Mönnichů.

Zaujme vás příběh jednoho areálu v několika vrstvách. Základ položil roku 1288 kníže Měšek I. Gotiku a renesanci doplnila empírová podoba z doby hrabat Larisch-Mönnichů. Černé uhlí, objevené na jejich panství roku 1776, zaplatilo přestavbu.

Hodí se pro milovníky historie a architektury. Potěší i čtenáře románu Vévoda z Fryštátu, jehož děj se odehrává právě na zámku v 16. století. Zámek je spojený s kostelem v jeden stavební celek, takže na jednom místě uvidíte světskou i církevní stavbu.

Výlet snadno spojíte s procházkou po okolí. Nedaleko je park s daňčí oborou.

Zámek je rezidenční částí původního Fryštátského hradu. Ten tvořily zámek s nádvořím, kostel, konírna a park. Dříve areál obklopovala městská zeď a val s vodním příkopem.

Dnešní vzhled je empírový. Larisch-Mönnichové ho vytvořili po roce 1792 na starých piastovských základech. Zámek propojili s kostelem Povýšení svatého kříže. Kostel si ale podržel gotickou podobu. Věž u něj byla roku 1515 postavena nová, goticko-renesanční.

Všimněte si také budovy Lottyhausu. Vznikla přestavbou měšťanských domů. Se zámkem ji spojuje chodba v prvním patře.

Roku 1804 nechal Larisch-Mönnich založit rozsáhlý zámecký park s jezírkem a konírnou. Můžete se tu projít a představit si život na knížecím dvoře.

Příběh místa je plný událostí. Roku 1511 zámek z větší části vyhořel a v letech 1511 až 1514 ho renesančně opravil kníže Kazimír II. Roku 1563 se tu na počest příjezdu kněžny Kateřiny Lehnické konaly velkolepé oslavy s rytířským turnajem. Roku 1543 tu přenocovala Alžběta, dcera krále Ferdinanda I., na cestě na svatbu do Krakova.

Po Taafeech tu zůstaly stopy irské kultury. Bývalý zámecký statek hrabat Taafeeů z 18. století je dnes hotel a restaurace Dvůr Olšiny.