Klášter benediktinů v Orlové

Toto místo osloví ty, které zajímá, jak vznikalo osídlení na Těšínsku. Mniši z Týnce tu nehledali slávu. Pracovali na zemi, kultivovali krajinu a osidlovali okolí. Klášter se podílel na vzniku vsí Poruba a Lazy.

Podle popisu mniši do Orlové nepřinesli žádné výrazné vědecké ani umělecké hodnoty. Právě proto je příběh zajímavý. Ukazuje všední práci řádu, ne velké dílo jednotlivců.

Hodí se pro čtenáře dějin, milovníky regionální historie a pro každého, kdo chce rozumět původu dnešní Orlové. Zaujmou i spory o listiny z roku 1229. Existují ve dvou verzích a historici zkoumali, která z nich je původní.

Klášter zrušil na základě sekularizace Václav III. Adam v roce 1561. Příběh tak pokrývá několik staletí místních dějin.

Klášter vznikl ve 13. století z benediktinského opatství v Týnci u Krakova. Popis uvádí rok založení 1268, přesné datum ale není zcela známé. Mniši přišli na Těšínsko pravděpodobně okolo roku 1225. V roce 1227 jim papež Řehoř IX. potvrdil nároky na ves Orlová.

Mezi Ostravicí, Odrou a Olší stál tehdy pravděpodobně jediný kostel. Klášter vznikl později. Mniši žili podle řehole, která žádala hlavně manuální práci. Zvelebovali krajinu, věnovali se řemeslům a kolonizaci. Přicházeli sem osadníci z Malopolska.

Roli mohla hrát i sůl. V okolí Orlové a Fryštátu byly solné prameny a týnečtí benediktini měli zkušenosti s jejím získáváním.

Zajímavostí jsou dvě listiny z roku 1229. Verze A říká, že klášter má právo na Orlovou se vším příslušenstvím. Verze B mluví jen o desátcích z vesnic, mezi nimi z Doubravy, Chotěbuze či Vrbice. Historik Colmar Grünhagen se domníval, že původní je listina B.

Z dochovaných listin je jen málo písemností o samotném chodu kláštera, včetně seznamu jeho členů. Klášter zrušil Václav III. Adam v roce 1561.