Zámek Blšany u Loun

Blšany ukazují, jak se z venkovského panského sídla stal barokní zámek. Na místě stála tvrz, kterou ze severu a západu chránily rybníky. Po třicetileté válce ji nechal přestavět Jan Karel Příchovský z Příchovic.

Zámek ocení hlavně ti, koho zajímají dějiny šlechtických rodů a panství. V majetku se tu vystřídali Hruškové z Března, Příchovští z Příchovic, pražské arcibiskupství i Schwarzenbergové. Od roku 1924 do roku 1949 patřil dvůr se zámkem soukromému majiteli. Později ho převzal Semenářský statek Louny.

Hodí se také milovníkům architektury. Uvidíte jednopatrovou stavbu s obdélným půdorysem, pásovými římsami a klenutými prostorami.

Blšany se dobře spojí s dalšími zámky a galeriemi v okolí. Nejbližší z nich, Galerie Emila Juliše, leží 1,9 km daleko.

Zámek stojí v obci Blšany u Loun. Je jednopatrový a má obdélný půdorys. Průčelí se otáčí do hospodářského dvora, ne do volné krajiny.

Fasády člení pásové římsy. Okna jsou obdélná a mají štukové nebo kamenné rámování. Právě ty dávají stavbě klidný barokní vzhled.

Uvnitř se zachovala přízemní chodba a schodiště. Obojí zaklenuje valená klenba s lunetami.

Původní tvrz chránily rybníky na severu a západě. Dnešní zámek vychází z přestavby po třicetileté válce, kterou zadal Jan Karel Příchovský z Příchovic. Základ ale sahá do konce šestnáctého století. První panské sídlo tu postavil Jan Hruška z Března, který vesnici koupil roku 1588.

Příběh zámku je také příběhem jeho majitelů. Roku 1628 panství koupil Adam Jindřich Hruška z Března, hejtman Žateckého kraje. Jeho dcery statek roku 1637 prodaly Příchovskému. Roku 1682 ho nejmladší dcera Jana Karla Příchovského odkázala pražskému arcibiskupství. Od té doby na zámku žili jen úředníci.

Arcibiskup Bedřich Schwarzenberg pak Blšany prodal bratrovi Janu Adolfovi ze Schwarzenbergu. Ten je připojil k cítolibskému panství. Semenářský statek Louny zřídil v prvním patře roku 1965 byty.