Zámek Chrast: barokní sídlo biskupů a Santiniho dílo

Zámek v Chrasti ukazuje, jak se z malé tvrze stalo biskupské sídlo. Dnešní podobu mu dala barokní přestavba z první poloviny 18. století. Na koncepci východního traktu se podílel architekt Santini.

Zajímavý je i příběh místa. Biskupové tu nebyli jen na návštěvě. Jan František Kryštof z Talmberka v Chrasti sídlil trvale a Hradci Králové se vyhýbal. Za josefínských reforem tu zase natrvalo žil biskup Jan Leopold Hay.

Zámek ocení hlavně ti, kdo mají rádi dějiny architektury a církevní historii. Zaujme i všechny, které baví sledovat, jak se na jednom panství střídaly šlechtické rody a církev.

Budova slouží dodnes. Je sídlem Městského úřadu a Městského muzea, takže procházku městem můžete spojit s návštěvou muzea.

Zámek stojí ve městě Chrast, u náměstí. Je to barokní stavba, která vznikla z několika vrstev. Nejstarší část pochází z tvrze, jež pravděpodobně vznikla po roce 1577. Dochovaly se v ní klenby.

Na počátku 17. století nechala tvrz přestavět Markéta Berková z Dubé na renesanční zámek. Po požáru městečka v roce 1709 přišla velká barokní přestavba. Zahájil ji biskup Tobiáš Jan Becker. Po jeho smrti v roce 1710 pokračoval Jan Adam Vratislav z Mitrovic a přizval Santiniho.

Santini navrhl celkovou koncepci východního traktu. Je to dvoukřídlá jednopatrová budova na půdorysu písmene L. Jejím středem je kaple sv. Jana Nepomuckého. Presbytář kaple vystupuje z hmoty stavby do zahrady. Kaplu obnovili v 80. letech 19. století za biskupa Josefa Jana Haise.

Přestavbu budovy na náměstí uzavřel v roce 1742 západní trakt za biskupa Jana Josefa Vratislava z Mitrovic. Od poloviny 18. století se na zámku dělaly jen drobné úpravy, takže celkový ráz zůstal stejný.

Dnes uvnitř sídlí Městský úřad a Městské muzeum. K zámku dříve patřil velkostatek s 2711 hektary půdy.