Podlažický klášter u Chrasti: zaniklý benediktinský klášter

Tady vznikl Codex gigas, známý jako Ďáblova bible. Je to jedna z největších rukopisných knih světa. Psali a ilustrovali ji ve zdejším skriptoriu.

Místo oceníte, když vás zajímá středověk a církevní dějiny. Klášter založil šlechtic Vrbata. Poprvé se připomíná roku 1159. Mniši v něm žili do roku 1421, kdy ho zničili husité. Už nebyl obnoven.

Zaujme i otázka, kterou archeologové nevyřešili. V areálu našli hroby mužů, žen i dětí. Proč leželi v mužském klášteře, zůstává nejasné.

Zajít sem můžete také kvůli filmu Ďáblova lest. Kostel a Codex gigas v něm hrají podstatnou roli.

Je to klidnější zastávka pro ty, kdo rádi čtou krajinu a hledají stopy zmizelých staveb. Z kláštera nezůstalo mnoho. O to víc se tu uplatní představivost.

Uvidíte barokní kostel sv. Markéty Antiochijské. Nechal ho postavit třetí hradecký biskup Jan František Kryštof z Talmberka. Stavba trvala v letech 1696–1721 a stojí na místě původního klášterního kostela. Biskup je v něm pohřben od roku 1698.

Původní kostel byl trojlodní. Býval téměř o polovinu delší než dnešní stavba. Jeho lodi sahaly dál na západ.

Klášterní budovy stály jižně a jihozápadně od kostela. Dnes je tam prázdná plocha. Právě tady se kopalo. První výzkumy proběhly v letech 1834 a 1908–1909. V roce 2004 vedl práce Jan Frolík a odkryl šest desítek hrobů. Dva dětské hroby ležely přímo v rajském dvoře. Později přišel další výzkum v souvislosti s natáčením filmu Ďáblova lest.

Nálezy tu nenajdete. Architektonické články, keramiku a inventář hrobů uložilo muzeum v Chrudimi.

Mnoho z původního vybavení se dostalo jinam. Cínová křtitelnice z roku 1406 slouží dnes v katedrále svatého Ducha v Hradci Králové.

Počítejte s procházkou po místě, kde příběh dávno převládl nad stavbami. Pomůže, když si před cestou přečtete něco o Codexu gigas a o podvojných klášterech 11.–12. století.