Zámek Chocomyšl u Chocomyšlského rybníka

Chocomyšl vypráví o tom, jak se šlechtické sídlo mění s dobou. Tvrz připomínaná v roce 1545 přestavěli Černínové na barokní zámek. Měl být novým centrem chudenického panství. V 19. století ho pak upravovali pro průmysl, sloužil jako lihovar a cukrovar.

Zámek proto ztratil část uměleckých hodnot a není na seznamu kulturních památek. Po rozsáhlé opravě v letech 2007–2011 je ale dominantou obce. Jeho stavební vývoj je dobře doložen v archivech.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá historie šlechtických rodů a proměny zámků. Hodí se i jako zastávka při objíždění hradů a zámků v okolí Chudenic. Nečekejte památku v původním stavu. Uvidíte stavbu, která prošla barokem, požárem i průmyslovým provozem.

Zámek vlastní společnost ZAS Koloveč. O prohlídkách nemáme údaje, podmínky návštěvy si proto zjistěte předem.

Zámek leží jihozápadně od středu obce, přímo u vody Chocomyšlského rybníka. Je to barokní stavba s uzavřeným nádvořím. Vznikla v letech 1720–1722 úpravou staršího sídla Žákavců ze Žákavy a přístavbou dvou bočních křídel.

Stavbu zadal František Josef Černín. Starý zámek v Chudenicích už nestačil jeho nárokům na reprezentaci, a proto nechal postavit nový. V 18. století se mu říkalo „nový chudenický zámek“. Projekt pravděpodobně vytvořil František Maxmilián Kaňka, jeho účast ale písemně doložena není.

Za Prokopa Vojtěcha Černína se stavělo dál. Do let 1761–1763 spadá rozšíření zámku a vznik kaple. Prokop Vojtěch tu rád trávil léto. V září 1773 zámek téměř celý vyhořel. Už v dalším roce ale nařídil novou stavbu.

Později o zámek další generace Černínů nestály. V 19. století ho několikrát upravovali pro lihovar a cukrovar. Dnešní podobu určila oprava z let 2007–2011, kterou provedla společnost ZAS Koloveč. Zámek dnes patří k přilehlým hospodářským objektům, které firma vlastní také.

Starší historie sahá do 14. století. První zmínka o Chocomyšli pochází z roku 1365. Ves patřila vladykům z Chocomyšle, pak rytířům z Wildenfelsu a později Žákavcům.