Ruchomperk – zaniklý hrad na vrcholu Velkého Kouřimu

Ruchomperk patří pravděpodobně mezi nejstarší české hrady. Stavěl se z velké části ze dřeva a řadí se k hradům přechodného typu. Zdi tu nehledejte. Uvidíte stopy opevnění na kopci.

Hrad zanikl nejspíš už v první polovině třináctého století. Nezachovaly se o něm žádné písemné prameny. Jeho vznik archeologové kladou na přelom dvanáctého a třináctého století. Kdo ho založil, není jisté. Mohl to být panovník, nebo Černín z rodu Drslaviců, komoří krále Přemysla Otakara I.

Místo osloví ty, které baví historie bez vstupného a bez front. Hodí se pěším turistům na červené trase z Domažlic do Klatov. Zbytky jsou volně přístupné a od roku 1964 chráněné jako kulturní památka.

Přijeďte, pokud si rádi představujete, jak vypadala raná česká hradní architektura. Obraz si ale musíte dotvořit sami.

Hrad stojí na vrcholu Velkého Kouřimu v nadmořské výšce asi 640 m. K zbytkům dojdete odbočkou z červeně značené turistické trasy z Domažlic do Klatov. Vstup je volný.

Na místě neuvidíte zdivo. Zůstaly jen tvary terénu. Hrad měl přibližně oválný půdorys. Kromě východní strany ho obíhal val s příkopem. Uvnitř leží dvě části oddělené příčným příkopem.

Větší část je zajímavější. Podél její východní strany se táhne sníženina. U západního okraje se dochoval pozůstatek topeniště zaniklé budovy. Je to stopa po tom, že tu lidé opravdu žili.

Menší, jižní část nenese stopy zástavby. Projděte ji a všimněte si, jak se valy a příkopy drží tvaru kopce.

Na vrcholu stálo sídliště nebo hradiště už dávno před hradem, z pozdní doby halštatské. Hrad na něj navázal na přelomu dvanáctého a třináctého století. Podle dostupných úvah šlo o mocenský opěrný bod daleko od případného zázemí.

Počítejte s procházkou lesním terénem. Informační zázemí ani občerstvení ve vstupních údajích nejsou, proto si vše potřebné vezměte s sebou.