Zámek Čestín

Čestín je cíl pro ty, kdo rádi skládají příběh místa z útržků. Velký zámek tu nenajdete. Zůstala dvě křídla, ale za nimi je dlouhá historie šlechtických rodů, dluhů a válečných škod.

Začátek sahá k gotické tvrzi, kterou připomíná písemný pramen z roku 1389. Renesanční podobu jí dal Adam Slavata, který ji v letech 1575–1585 přestavěl. V Čestíně se narodil jeho syn Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka.

Zastávka se hodí pro milovníky historie a památek. Dobře zapadne i do výletu za dalšími stavbami v okolí. Nejblíž je zámek Morány, jen 1,3 km daleko. Dál leží další zámky, hrady i rozhledna Babka.

Čestín nabízí spíš zamyšlení než velkou prohlídku. Přijeďte, pokud vás zajímá, co se stane s panským sídlem po válkách a dluzích.

Ve vsi Čestín uvidíte dvě dochovaná křídla bývalého zámku. Na začátku devatenáctého století byla jeho větší část zbořena. Dnes jsou obě křídla chráněna jako kulturní památka.

Předchůdkyně zámku, tvrz, se v písemných pramenech objevuje k roku 1389. Patřila Zbyňkovi z Čestína, který byl od roku 1360 místním farářem. Jeho předkové vlastnili vesnici nejméně od roku 1318. Zbyněk zřídil čtyři kaplanství a jednomu z nich daroval i tvrz s poplužním dvorem.

Po začátku husitských válek se majitelé střídali. Prokop ze Soběšína se přidal k husitům a po roce 1420 tvrz obsadil. Později statek získali Slavatové. Sami tu nebydleli, tvrz spravovali purkrabí.

Zlom přišel s Adamem Slavatou. V letech 1575–1585 starou tvrz přestavěl na renesanční zámek. Příjmy mu nestačily na nákladný způsob života, a tak statek v roce 1601 definitivně prodal Karlu Mazancovi z Frymburka. K zámku patřilo osm vesnic.

Třicetiletá válka panství zle poznamenala, statek vydrancovali vojáci některé z válčících stran. Po ní význam sídla upadl a zámek začal chátrat. To vysvětluje, proč dnes zbyla jen dvě křídla.