Zámek Červená Řečice: národní kulturní památka

Tenhle zámek má za sebou dlouhou řadu majitelů. Nejdřív tu stála tvrz pražských biskupů. Později z ní vznikl gotický hrad a v 60. letech 16. století renesanční zámek. V jeho dějinách se objevují jména jako Mikuláš Sokol z Lamberka, Jan ze Šelmberka nebo Leskovcové z Leskovce.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá středověká a renesanční historie. Hodí se i těm, kdo rádi sledují, jak se památka vrací do života. Zámek byl dlouho uzavřený. Rozsáhlá rekonstrukce začala v roce 2020 a od 1. července 2023 je objekt přístupný veřejnosti.

Zaujme také samotná stavba. Areál má šestibokou dispozici. Obklopuje ho opevnění s polygonálními baštami, příkopem a vysokým sypaným valem. Od roku 2014 je zámek národní kulturní památkou.

Aktuální podmínky prohlídek najdete na webu zámku.

Zámek stojí uprostřed města. Areál má půdorys šestiúhelníku. Obklopují ho polygonální bašty, příkop a vysoký sypaný val. Už zvenku je znát, že šlo o pevné sídlo, ne jen o pohodlné panské bydlení.

Uvnitř jsou dvě nádvoří. Kolem prvního stojí patrová křídla. Z jižního vystupuje hranolová Hodinová věž. Nejstarší částí areálu je střední křídlo. Na východě na ně navazuje okrouhlá věž Hláska. Na druhé nádvoří vás zavede průchod pod spojovací chodbou.

Procházka je i cestou časem. Pražští biskupové tu v druhé polovině 13. století nechali postavit tvrz. Na počátku 14. století ji za arcibiskupa Arnošta z Pardubic přestavěli na gotický hrad, který sloužil správě panství. Pobývali tu arcibiskupové. V době husitských válek hrad pravděpodobně obsadili husité. V 60. letech 16. století ho Šebestián Leskovec z Leskovce přestavěl na renesanční zámek.

Zámek je v soukromých rukou. Opravy začaly v roce 2011. V květnu 2014 zde vypukl požár, který zničil jen střechu věžičky na severní straně. Rozsáhlá rekonstrukce začala v roce 2020 a veřejnosti se zámek otevřel 1. července 2023.