Zámek Černíkovice: empírová stavba u řeky Bělé

Černíkovice ukazují, jak se proměňovala česká šlechtická rezidence. Na začátku stála renesanční tvrz. Po ní přišel barokní zámek a v letech 1822–1825 empírová přestavba podle vídeňského architekta Heinricha Kocha.

Zámek patřil rychnovské větvi Kolovratů. Do roku 1945 sloužil jako jejich letní sídlo. Po znárodnění v roce 1948 v něm fungoval i ústav sociální péče o mládež. Když se v roce 1990 vracel rodině, byl ve špatném stavu a bez mobiliáře.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá architektura klasicismu. Hodí se i pro ty, kdo chtějí spojit zámek s procházkou. Kolem budovy je krajinářský park s jezírkem a nad ním les na vrchu Homole.

V okolí je několik dalších zámků a hradů, takže z Černíkovic uděláte snadno celodenní výlet. Otevírací dobu a možnost prohlídek si před cestou ověřte. Ve vstupních údajích je nemáme.

Zámek stojí ve svahu nad řekou Bělou. Tvoří ho dvě jednopatrová křídla postavená v pravém úhlu. Jižní křídlo je oproti východnímu trochu předsunuté na západ. Fasáda je bílá s okrovými detaily, což je pro empír typické.

Z východního křídla vystupuje směrem do parku nižší přístavek zámecké kaple. Obejděte budovu a podívejte se na zadní průčelí. Je tam dobře vidět, jak je kaple do stavby zasazená.

Kolem zámku se táhne krajinářský park. Pokračuje na východ podél obou břehů Bělé a patří k němu jezírko. Vznikl podle empírového projektu, takže ho dnes vnímáte jako součást stejného záměru jako přestavba zámku.

Terén stoupá k severu. Mimo zámecký areál stojí kostel Povýšení sv. Kříže z roku 1652 se hřbitovem. Na park navazuje les na vrchu Homole.

Jižně od zámku vede přes Bělou most. O kus dál u silnice stojí přízemní novoklasicistní stavba, takzvané koníren. Pochází z první poloviny 19. století a kulturní památkou není.

Ves se původně jmenovala Grunov. Písemně je doložena od roku 1354. Starší tvrz stála na severním břehu Bělé a v roce 1457 ji dobyla vojska poděbradské jednoty.