Hrad Skuhrov: zřícenina u Skuhrova nad Bělou

Skuhrov není vyspravený hrad s prohlídkovým okruhem. Je to zřícenina, kde historii skládáte z terénu: z příkopů, valu a zbytků hradby.

Hrad vznikl nejspíš na konci třináctého století. O dvě stě let později ho opustili. V jeho příběhu se střídají pánové z Meziříčí, Častolovičtí, Vilém z Pernštejna i Jiří z Poděbrad. V roce 1558 už byl při prodeji zmíněn jako pustý.

Zajímavé je, že si odborníci nejsou jistí všemi detaily. Zaoblené nároží se dlouho pokládalo za zbytek věže, jenže dochované zdivo na věž neukazuje. Také zařazení dispozice hradu je předmětem úvah.

Zastavte se tu, pokud:

• rádi čtete z terénu, co kdysi stálo na místě,
• zajímají vás dějiny východních Čech,
• chcete mít v okolí Rychnova nad Kněžnou klidnější zastávku mezi většími cíli.

Počítejte s tím, že tu nenajdete zrekonstruované interiéry. Hlavní je prostor a stopy po stavbě.

Hrad vyrostl na ostrožně nad pravým břehem říčky Bělé. Do předhradí se pravděpodobně vcházelo věžovitou branou v severovýchodním rohu. Čelní a západní stranu předhradí obíhal parkán a před ním příkop.

Za bývalou čelní hradbou uvidíte velkou obdélnou prohlubeň. Středověká není. Je to torzo orchestřiště divadla z roku 1949, které se v areálu zříceniny hrálo.

K hradnímu jádru vedla cesta přes další šíjový příkop. Pokračuje podél západní a jižní strany, kde ho doplňuje vnější val. Plocha jádra má mírně lichoběžný tvar.

Ze zástavby se nejlépe dochovala obvodová hradba. Podél její jižní a východní části stály budovy. Zaoblené severovýchodní nároží se dřív pokládalo za torzo bergfritu, tedy hlavní věže. Zbytky zdiva ale věž nepotvrzují.

Tomáš Durdík hrad hypoteticky řadil mezi hrady s plášťovou zdí. Pravděpodobnější je podle něj dvoupalácová dispozice, protože se odkryla zeď rovnoběžná s čelní hradbou.

Pohybujte se opatrně. Je to zřícenina s příkopy, valy a nerovným terénem. Dobře se hodí k tomu, abyste si z poznámek o majitelích a stavbě poskládali, jak hrad fungoval.