Zámek Černá Hora: hrad přestavěný na zámek u Blanska

Černá Hora je dobrá volba, když vás zajímá, jak se z hradu stal zámek. Příběh má jasné kapitoly: středověký hrad, renesanční úpravy, požár, opuštění a nakonec pseudorenesanční přestavba.

Zaujme vás i seznam majitelů. Hrad postavil moravský komorník Matouš z Černé Hory. Pak ho drželi páni z Boskovic, Lichtenštejnové, Auerspergové a nakonec Friessové z Friessenburgu. Vaněk Černohorský z Boskovic se za husitských válek přidal k moravským husitům. Hrad získal zpět až poté, co přestoupil ke katolictví.

Místo ocení lidé, které baví historie šlechtických rodů a proměny staveb. Hodí se i těm, kdo objíždějí okolní hrady, zámky a rozhledny. Zámek je kulturní památka. Z Černé Hory snadno uděláte základ celodenního výletu po okolí Blanska.

Otevírací dobu a vstupné si před cestou ověřte u správce zámku. Ve vstupních údajích je nemáme.

Zámek stojí v severní části městyse Černá Hora. Dnešní vzhled dostavěl v letech 1859–1861 hrabě Mořic Friess z Friessenburgu. Přestavbu začala jeho tchyně Henrietta Pereira-Arnstein, která objekt koupila roku 1857. Styl je pseudorenesanční.

Pod novější podobou je ale starší hrad. Vznikl v letech 1279–1298 za Matouše z Černé Hory. Ten zemřel bez mužského potomka, a tak hrad roku 1305 získal královský mincmistr Arpád z Florencie. Později se majitelé střídali. Jmenuje se mezi nimi Jindřich z Lipé a od doby před rokem 1348 rod pánů z Boskovic.

Renesanční úpravy na hradě provedl Albrecht Bučovický z Boskovic. Po vymření rodu v mužské linii roku 1597 panství vyženil Karel I. z Lichtenštejna. Lichtenštejnové zde ale nesídlili. Hrad spravoval purkrabí.

Hrad poškodila třicetiletá válka. Roku 1726 vyhořel a byl jen provizorně opraven. V roce 1818 ho opustili. Teprve Henrietta Pereira-Arnstein mu dala novou funkci rezidenčního zámku.

Po roce 1945 byl zámek Friessům zkonfiskován. Zřídil se v něm sociální ústav. Při prohlídce tak vidíte stavbu, která prošla proměnou od středověké pevnosti po zámek 19. století.