Zámek Bystřice nad Úhlavou u Nýrska

Bystřice je tvrz na pomezí hradu. Stavba se několikrát měnila a každá doba v ní nechala stopu. Najdete tu gotické jádro, renesanční přestavbu i novogotické úpravy z devatenáctého století.

Zámek osloví ty, kdo se zajímají o stavební vývoj. Uvidíte, jak se z menší tvrze stal rozsáhlý areál kolem nádvoří. Zaujme také příběh majitelů, od Janovských z Janovic přes Koce z Dobrše až po Hohenzollerny.

Zámek je kulturní památka. Po letech zanedbání se od roku 2020 postupně opravuje. Dnes slouží jako hotel a místo pro svatby, takže počítejte s tím, že část areálu může být v provozu pro hosty. Aktuální možnosti návštěvy si ověřte na webu zámku.

Hodí se i jako zastávka na výlet za dalšími tvrzemi, hrady a zámky v okolí. Několik z nich leží do devíti kilometrů.

Zámek stojí na skalním útvaru nad řekou Úhlavou. Do areálu vstoupíte věžovou bránou s půlkulatou střechou z roku 1853. Za ní se otevírá nádvoří, které obklopují jednopatrové a dvoupatrové budovy s členitým půdorysem.

Nejstarší část je patrná v severozápadním nároží. Tamní zdivo patří budově s lichoběžníkovým půdorysem. V pozdní gotice nebo při renesanční přestavbě přibyla okrouhlá věž a zástavba podél severní, západní a jižní strany. Ve druhé polovině patnáctého století rozšířili tvrz Janovští z Janovic o východní a jižní křídlo. Na renesanční zámek ji v polovině šestnáctého století přestavěli Kocové z Dobrše. Z Bystřice také v roce 1598 vyjela výprava Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a Heřmana Černína z Chudenic do Svaté země.

Novogotická přestavba v letech 1848–1852 se dotkla hlavně severního průčelí. Tehdy zámek patřil Hohenzollernům. Uvnitř se dochovaly renesanční a barokní valené klenby s lunetami.

Po druhé světové válce tu byl ústav sociální péče pro děti a mládež. Dlouhá absence údržby vedla k havarijnímu stavu budov a zanedbanému parku. Od roku 2020 se zámek postupně opravuje a slouží jako hotel a místo pro svatby.