Zámek Běhařov: barokní přestavba tvrze u Klatov

Běhařov spojuje dvě vrstvy historie. Pod barokním zevnějškem se skrývá tvrz ze čtrnáctého století. Ve zdivu se dochovaly gotické a renesanční klenby.

Místo má i výtvarnou stopu. V letech 1923–1927 dostala budova dnešní podobu, když patřila malíři Aloisovi Kalvodovi. Zámek koupil už roku 1918 a otevřel v něm letní malířskou školu.

Park funguje jako malá galerie pod širým nebem. Najdete v něm bronzovou sochu Píseň našich hor od Josefa Drahoňovského, Pasačku Františka Úprky na kašně a Dívčí akt od Jana Štursy.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá architektura, sochařství nebo dějiny šlechtických sídel. Hodí se i na výlet po Klatovsku, kde hledáte méně známé zámky. Před cestou si ověřte, zda je areál přístupný. Ve vstupních údajích o tom nic není.

Zámek stojí v mírném svahu v parkově upraveném areálu. Kolem něj vede kamenná ohradní zeď s bránou v severní části.

Budova má obdélný půdorys. Nad ní se zvedá trojitá mansardová střecha a z ní vyrůstá věžička s cibulovou střechou. V přízemí jsou valené klenby, v chodbě křížová klenba.

K chráněnému areálu patří i menší stavby a prvky. Je tu domek vrátnice, vinný sklípek a výklenek se sochou Panny Marie. Dál tu uvidíte sochu svatého Václava a bazén s brodidlem.

Pozornost si zaslouží sochařská výzdoba parku. Bronzová Píseň našich hor je dílem Josefa Drahoňovského. Pasačka Františka Úprky stojí na kašně. Dívčí akt vytvořil Jan Štursa.

Zajímavý je i příběh místa. Tvrz existovala už ve čtrnáctém století, kdy byla ves rozdělena na tři statky. Poslední zpráva o rodu běhařovských vladyků pochází z roku 1385. Barokní zámek vznikl v první polovině osmnáctého století. Hubatiové z Kotnova, kteří panství získali roku 1738, přestavěli starou tvrz na malý zámek.

V dvacátém století areál sloužil nejdřív malířské škole Aloise Kalvody. Ve druhé polovině století ho využíval Okresní ústav národního zdraví v Klatovech.