Zámek Bačkov – zbořený zámek na Vysočině

Tady nejde o prohlídku zámku. Budova už nestojí, v roce 2011 ji zbourali. Zůstává příběh, který se dobře hodí k procházce po okolí.

Místo zaujme hlavně milovníky regionální historie. Na přelomu 14. a 15. století tu vznikla tvrz, poprvé zmiňovaná roku 1458. Později ji nahradil pozdně barokní zámek. Po roce 1945 patřil státu, sloužil zemědělskému družstvu a nakonec zchátral v soukromých rukou.

Hodí se pro pěší a cyklisty. Obcí prochází žlutě značená turistická stezka z Lubna na Zboží. V blízkosti vede také cyklotrasa 4155 ze Zboží do Haber.

Zajeďte sem, když chcete pochopit, jak se měnily osudy panských sídel. Nečekejte památku s expozicí. Spíš krátké zastavení při cestě krajinou, ideálně s přečtenou historií v kapse.

Na místě dnes nenajdete zámek. Stavba byla v roce 2011 zbořena, takže si příběh domyslíte z toho, co víme o její podobě a dějinách.

První písemná zmínka o obci Bačkov je z roku 1307. Na přelomu 14. a 15. století zde vyrostla tvrz. V pramenech se objevuje až roku 1458. V 16. století připojili panství ke Světlé nad Sázavou. Kolem roku 1750 se tvrz údajně přestavěla na zámek. Kde přesně stál, se dnes neví. Jeho zdivo pravděpodobně kolem roku 1786 využil Jan Heřman z Herreitu na druhý zámek.

Ten byl patrový a pozdně barokní. Měl obdélníkový půdorys a mansardovou střechu. Fasádu členily římsy a lizény. Sklepy měly cihlovou klenbu, nejspíš zbytek původní tvrze. V přízemí se místy držely zbytky valené klenby, v patře už stropy bez kleneb. Na západě přibylo úzké křídlo s valbovou střechou.

Majitelé se rychle střídali. Po roce 1945 budovu převzal stát a svěřil ji zemědělskému družstvu. To v ní mělo nejdřív kanceláře, později sklady. Pak přešla do soukromých rukou, zchátrala a v roce 2011 ji zbourali.

Kolem vede místní komunikace i žlutě značená stezka z Lubna na Zboží. Nedaleko je silnice II/347 z Haber na Kunemil a cyklotrasa 4155.