Vitrážové muzeum Libyně v kostele svatého Jiljí

Tady uvidíte, jak se v malém venkovském kostele dá vyprávět dějiny umění. Vitráže jsou seřazené podle slohů, od románského po historismus 19. století. Každé okno ukazuje kopii skutečného díla z jiného evropského kostela.

Zajímavý je i příběh místa. Kostel chátral. V roce 2007 na to upozornil Jaroslav Frouz manžele Jitku a Richarda Kantovy z Lubence. Založili spolek a kostel zachránili. Dnes slouží jako muzeum.

Přijeďte, pokud vás zajímá sklo, architektura nebo památky, které dostaly druhou šanci. Vyplatí se i lidem se zájmem o historii Lubenecka. V půdním prostoru najdete regionální expozici s archeologickými nálezy a předměty ze sklářské minulosti kraje.

S dětmi můžete hledat v oknech světce a porovnávat barvy. Muzeum navíc pořádá celoročně kulturní akce, takže se vyplatí sledovat jeho program.

V lodi a presbytáři kostela svatého Jiljí jsou do oken vsazené vitráže. Jsou to přesné nebo přibližné kopie děl z evropských kostelů a muzeí. Procházíte je jako učebnici slohů.

Románský sloh zastupuje svatý Vavřinec podle proroka Daniela z katedrály v Augsburgu. V okně gotického presbytáře je ornament rané gotiky podle vitráže z pařížského Muzea Cluny. Svatý Jiljí, patron kostela, vychází z vitráže v katedrále v Chartres. Renesanci ukazuje svatý Jiří podle vzoru z baziliky v Bruggách. Historismus 19. století představuje svatý Václav podle vitráže z kostela svatých Petra a Pavla v Podbořanech. Najdete tu také klasicistní ornamenty podle díla z roku 1789 a okno inspirované tvorbou Louise Comforta Tiffanyho.

Nejvýznamnější je prosvětlený vitrážový strop s Ukřižováním Ježíše Krista. Vitrážník Kabeš ho v 50. letech 20. století sejmul z okna kostela v Doupovských horách, který měl být zbořen. V bordurách jsou jména dárců, kteří výrobu podpořili.

Nahoře v bývalém podkroví je regionální muzeum. Uvidíte archeologické nálezy a jejich kopie, například minci faraona Ptolemaia IV., slovanské záušnice z konce 12. století a pečetidlo prince Williama Augusta, vévody z Cumberlandu. Další exponáty připomínají sklářskou historii kraje a rodáka Alfreda Kohna, histologa navrženého na Nobelovu cenu. V blízkosti je informační centrum.