Rychlebský hrad – zřícenina nad Račím potokem u Javorníka

Rychlebský hrad nese jméno, které vzniklo až v moderní době. Původní název hradu neznáme. Neznáme ani jeho zakladatele a majitele. Právě ta záhada dělá z místa zajímavý cíl pro každého, kdo rád čte příběhy z kamene.

Archeologické nálezy kladou počátky hradu na závěr 13. nebo na začátek 14. století. Zanikl nejspíš náhle, při přepadu a velkém požáru. Stalo se to buď ještě ve 14. století, nebo za husitských válek, nejpravděpodobněji na jaře 1428.

Zajeďte sem, pokud vás baví středověká architektura a hledání stop po opevnění. Zaujme i ty, kdo chtějí porovnávat hrady. Půdorys jádra má stejné rysy jako hrady rodu Wüstehube, tedy Frýdberk a Kolštejn.

Hrad je od roku 1964 kulturní památkou. Leží v Rychlebských horách, takže výlet spojíte s procházkou přírodou. Zříceninu doplňuje vyhlídka, kterou postavili při pracích v roce 1910.

Hrad stojí vysoko nad levým břehem Račího potoka. Zabírá skalnatý výběžek Přilbového vrchu ve výšce asi 425 metrů nad mořem. Z jihovýchodu ho chránil příkrý svah. Z ostatních stran ho obklopoval vylámaný příkop a val.

Jádro tvořila oválná hradba o rozměrech 41 × 27,5 m. Uvnitř stál mohutný bergfrít o průměru 10,25 m. K němu patřil podsklepený palác, chráněný hradbou. Přístup vedl od severovýchodu, původně zřejmě brankou přímo pod bergfrítem.

Hrad se během let rozrůstal. Kolem jádra vyrostlo parkánové opevnění, nejsilnější u vstupu. Tam stála brána s padacím mostem a čtvercová ochranná věž. Později přibyly zřejmě dvě budovy vně hradby, naproti paláci na jižní straně.

Po zániku zůstal hrad v rozvalinách. Zájem o něj se probudil na počátku 20. století. V roce 1910 proběhly konzervační a rekonstrukční práce a vznikla vyhlídka.

Na protějším břehu Račího potoka najdete pozůstatky takzvaného Pustého zámku. Byl to zřejmě dřevěný objekt a dnes z něj zbyly jen terénní úpravy. Jeho vztah k hradu zatím neumíme určit.