Frýdberk: hradní věž v kostele v Žulové

Frýdberk není zřícenina, kterou obejdete po stezce. Je to kostel, jehož věž je původní hradní bergfrit. Takové spojení uvidíte málokde. Wikipedie ho označuje za zajímavou raritu.

Zajímavý je i příběh. Hrad se poprvé zmiňuje v době biskupa Jindřicha I. z Vrbna (1302–1319). Wüstehubové a po nich Haugvicové z něj ovládali pohraničí mezi slezským panstvím vratislavských biskupů a Moravou. Hynek a Václav Haugvicové byli loupežní rytíři. V roce 1358 hrad koupil biskup Přeclav z Pohořelé a historie loupežného hnízda skončila.

Místo ocení lidé, které baví proměny staveb. Hrad se stal pivovarem a pak farním kostelem. Hodí se pro milovníky historie, kteří hledají něco jiného než klasický hrad. Je to také snadná zastávka, když projíždíte Žulovou.

Kostel včetně hradní věže je chráněn jako kulturní památka ČR.

Přijdete ke kostelu sv. Josefa v Žulové. Jeho věž je ve skutečnosti bergfrit, hlavní věž původního hradu. Loď kostela k ní přistavěli v letech 1809–1810.

Ze dvou stran se zachovala obvodová zeď hradního jádra. Dnes vymezuje hřbitov. Hradní palác se nedochoval a jeho polohu lze jen odhadovat. Hrad měl oválné jádro obehnané zdí a volně stojící věž. Podobně vypadal blízký Kaltenštejn i Rychlebský hrad.

Na věži se dochovala připomínka velké rekonstrukce z roku 1582, kterou nechal provést biskup Martin Gerstmann. Mluví o ní pamětní deska. V roce 1613 na věž přibyly bicí hodiny.

Hrad ale dlouho nevydržel. V roce 1639 ho dobylo a z velké části pobořilo švédské a polské vojsko. Na pevnost se přestavět nedal, a tak ztratil strategický význam a byl jen provizorně opravován. V roce 1703 ho přestavěli na pivovar.

Kostel vznikl poté, co Žulová získala status města a usilovala o farnost. Biskup Josef Kristián František z Hohenlohe věnoval roku 1805 hradní pozemek i budovy na stavbu farního kostela. Úřední budova pivovaru se přestavěla na faru. V této podobě místo slouží dodnes.