Rýzmberk – zřícenina hradu a rozhledna u Kdyně

Rýzmberk je hrad, na kterém se dá číst pohraniční historie přímo ze zdí. Založil ho v druhé polovině 13. století mocný rod Drslaviců. První písemná zmínka pochází z roku 1279. Hrad hlídal zemskou stezku přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna.

Zajímavé je i to, kolikrát měnil pány. Sídlili tu páni z Rýzmberka, Janovští z Janovic i hrabata z Gutštejna. V roce 1620 hrad dobylo katolické vojsko. V roce 1641 ho po krátkém obléhání obsadili Švédové a pevnost tak poničili, že byla téměř neobyvatelná.

Hodí se pro vás, když rádi stoupáte do kopce a bavíte se historií šlechtických rodů a třicetileté války. Je to také cíl na výlet do lesa pro rodiny s dětmi, které zajímají hrady. Hrad leží vysoko nad městem a s rozhlednou si krajinu prohlédnete shora.

Čeká vás zřícenina na zalesněném kopci nad Kdyní. Jméno Rýzmberk znamená Obří hora a vrch tomu odpovídá. Hrad se nad městečkem tyčí na rozlehlém a vysokém návrší.

Dnešní podobu zdí určila přestavba po velkém požáru v roce 1448. Tehdy tu trvale sídlili Janovští z Janovic. Hrad rozšířili o druhý velký palác v jádře, na třetím nádvoří. Přibylo také rozsáhlé předhradí na prvním nádvoří s pásmem obranných věžiček. Při procházce si všímejte, jak se nádvoří řadí za sebou.

Poslední šlechtici, kteří hrad dlouhodobě obývali, byli Gutštejnové. Upravovali ho v renesančním stylu, než o něj v roce 1622 přišli po nezdařeném stavovském povstání. Pak tu sídlili jen panští úředníci, vojenská posádka a čeleď.

Za třicetileté války hrad utrpěl. Po švédském dobytí v roce 1641 ho znovu opravili a v roce 1643 v něm opět sloužila císařská posádka. Majitelé ho po válce přestali udržovat, protože byl odlehlý a obnova příliš nákladná. V roce 1676 ho při prodeji popisovali jako převážně zříceninu. Bydlelo se už jen na druhém nádvoří, kde byla i hospoda.