Rozhledna Kamzík v Mariánských Lázních

Kamzík je kus lázeňské historie. Vyhlídkový altán tu stál už od roku 1842. V roce 1895 přibyla kavárna s restaurací a rozhledna. Později areál sloužil jako hotel i školicí a rekreační středisko. V roce 1947 do kavárny zavítal prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou.

Počítejte s tím, že rozhledna je veřejnosti dlouhodobě uzavřená. Objekt je oplocený a v létě 2025 byl stále v rekonstrukci. Na vrchol tedy nevystoupíte.

Místo osloví hlavně zájemce o historii Mariánských Lázní. Hodí se také pro ty, kdo rádi sledují osudy zaniklých hotelů a výletních restaurací. Podívejte se na sochu kamzíka z roku 1956 u příjezdové cesty. V blízkosti je také areál zdraví z 70. let 20. století, který slouží lázeňským hostům k odpočinku.

Přímo na rozhlednu se nedostanete. Areál je oplocený a uzavřený. Můžete si ho prohlédnout zvenku a představit si, jak tu kdysi vypadal život.

Rozhledna je zděná a měří 25 metrů. Do věže vedou dva kamenné schody. Uvnitř stoupá kamenné schodiště po směru hodinových ručiček. Vede přes 24 schodů do prvního patra, dalších 24 do druhého patra a 43 schodů na vyhlídkový ochoz. Ten je ve výšce 17 metrů a výhled z něj směřuje na jihozápad. Dříve bylo vidět na Dyleň a další pohraniční vrcholy Českého lesa. Výhled později omezily vzrostlé stromy.

Na příjezdové cestě stojí socha kamzíka z roku 1956 na kamenném podstavci. Vytvořil ji Vítězslav Eibl z Mariánských Lázní. Podle ní dostal areál své jméno.

Budova prošla dlouhým vývojem. Po roce 1895 přibyly zahradní restaurace, tenisové hřiště, kuželník a dětské hřiště. Za socialismu areál sloužil Krajskému národnímu výboru Plzeň. Hotel pak fungoval do roku 1997, poté chátral. Od roku 2003 je majitelem Josef Kristlík. Nové hotelové zařízení má být zaměřené na golf.

Poblíž najdete areál zdraví s klidovou zónou pro individuální cvičení lázeňských hostů.