Hrad Kynžvart – zřícenina nad Lázněmi Kynžvart

Kynžvart patří k nejvýše položeným hradům v Česku. Ruina stojí v nadmořské výšce 824 metrů. Od roku 1963 ji chrání stát jako kulturní památku.

Přijeďte, pokud vás baví příběhy z dějin. Hrad střežil zemskou hranici a Norimberskou cestu mezi Plzní a Chebem. Bratři z Kynžvartu, příznivci císaře Ludvíka Bavora, odtud přepadávali chebské kupce. V roce 1347 na hrad Karel IV. poslal trestnou výpravu. Na konci třicetileté války ho v roce 1647 dobyli Švédové i císařské vojsko.

Hodí se pro pěší, kteří chtějí spojit procházku lesem s historií. Hrad leží mimo zástavbu, na vrchu na okraji Slavkovského lesa.

Počítejte s tím, že z hradu zbyla jen zřícenina. Příběh si budete částečně domýšlet. Pomůže vám vědět, že část zdiva se v 80. letech 17. století použila na stavbu zámku Kynžvart. Hrad už pak nikdo neobnovil.

Uvidíte zbytky zdiva hradu na Zámeckém vrchu. Hrad už nemá střechy ani obytné prostory. Zůstala z něj ruina, která připomíná dávné strážní místo.

Původní název zněl Kunigeswart. Hrad vznikl jako královský strážní bod. Založil ho patrně král Václav I. krátce po roce 1242, kdy se pomezní hvozd smlouvou z Chebu trvale připojil k českému království. Přesné datum ale historici zpochybňují. První písemná zmínka je z roku 1287. Tehdy hrad držel rod Hartenberků.

Kamennou podobu dokončil Tuto z Kynžvartu. Jeho bratři Engelhart a Albert patřili k přívržencům císaře Ludvíka Bavora. Najímali žoldnéře a přepadávali chebské kupce i měšťany. Karel IV. proto v červenci 1347 vyslal na hrad trestnou výpravu. Bratři uprchli do Bavorska a hrad byl pobořen. Císař zakázal jeho obnovu, a tak si bratři postavili hrad Boršegrýn.

Hrad pak několikrát změnil majitele. Václav IV. dal v roce 1398 Hynčíku Pluhovi z Rabštejna povolení k obnově. Od roku 1623 patřilo panství Metternichům. Za třicetileté války byl hrad v roce 1647 obléhán a rozbořen. Během 400 let ho vlastnilo jedenáct šlechtických rodů.