Velvarská brána ve Slaném – jediná dochovaná brána města

Ze slánských městských bran se zachovala jen tato. Stojí několik desítek metrů severně od Masarykova náměstí, takže ji snadno zařadíte do procházky centrem.

Zajímavá je tím, že nikdo přesně neví, kdy vznikla. První písemné záznamy jsou z roku 1443. Na jižní zdi se navíc dochoval letopočet 1461, z doby oprav za vlády Jiřího z Poděbrad. Tehdy brána dostala označení Nová brána.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny měst, středověké opevnění nebo stavební detaily. Věž měří 38 metrů. Děti mohou na kamenech hledat původní kamenické značky a na průčelí městské znaky.

Uvnitř je muzeum, které vypráví o historii města a jeho opevnění. Brána tak není jen kulisou. Pomůže vám pochopit, jak Slaný za hradbami fungovaly. Aktuální informace k návštěvě najdete na webu muzea.

Začněte venku, u samotné věže. Je vysoká 38 metrů a její půdorys měří asi 9 × 8 metrů. Nad průjezdem na severní straně je vytesaný městský znak a znaky šesti městských cechů. Na mnoha kamenech jsou dobře vidět původní kamenické značky.

Na jižním průčelí hledejte reliéfní nápis pod oknem druhého patra. Připomíná, že věž vznikla za Aleše Krejčího a Václava Novinky, dlouholetých slánských konšelů. Na jižní zdi je také letopočet 1461.

Na střeše uvidíte měděného kohouta. Umístili ho tam při opravě v roce 1868. Tehdy to s bránou nebylo jisté. Při stavbě silnice do Litoměřic v letech 1823 až 1824 zbourali předbraní a podobný osud málem potkal i samotnou věž.

Původně k bráně patřily také předsazené hradby s cimbuřím, bašta a most přes příkop. V 16. století ji několikrát poškodily požáry města. Po požáru radnice v roce 1795 sem přenesli zvon z roku 1514. Zvonilo se jím na poplach i odsouzencům, které vedli bránou na popraviště.

Uvnitř čeká muzeum historie města a jeho opevnění.