Památník Antonína Dvořáka ve Zlonicích

Dvořák žil ve Zlonicích v letech 1853–1856. Právě tady se učil u místního varhaníka Antonína Liehmanna. Památník ukazuje začátky skladatele, který později proslavil českou hudbu.

Vydejte se sem, pokud vás zajímá hudba a její zákulisí. Uvidíte skladatelovy osobní věci a partitury raných děl. Hodí se i těm, kdo chtějí vědět, jak se kdysi učilo hrát na varhany.

Zaujme také čtenáře a cestovatele. Jedna místnost patří Eduardu Ingrišovi, rodákovi ze Zlonic. Je autorem písně Teskně hučí Niagara.

Památník žije i dnes. Pořádá koncerty komorní hudby, výchovné koncerty pro děti a besedy o Dvořákovi. S dětmi si tak můžete vybrat termín, kdy se koná program pro ně. Odborníci mohou studovat notový archiv.

Expozice zabírá dvě budovy. V domě čp. 20 v Liehmannově ulici je hlavní část věnovaná Dvořákovi. Dům z roku 1745 má mansardovou střechu a trojúhelníkový fronton. Dříve sloužil jako špitál a později jako byty. Po úpravách podle plánů stavitele Jana Nedvěda vznikl velký prostor, který slouží jako koncertní sál. Památník se otevřel v roce 1954.

Uvidíte předměty z Dvořákova vlastnictví: kuřáckou soupravu, taktovku a učebnici hudby. Daroval je skladatelův syn Otakar. K tomu přibyly partitury raných děl.

Expozice připomíná i další osobnosti spojené se Zlonicemi. Jsou mezi nimi skladatelé Alexandr Hrdý, Kašpar Herink, Erasmus Foyt, Václav Horálek a Pavel Lambert Mašek. Zvláštní místo má rodák Jan Křtitel Krumpholtz. Základy hudebního vzdělání tu získal také pěvec Josef Lev.

Sousední dům čp. 19 se jmenuje Varhaníkovna. Je přístupný od roku 1984. Bydleli v něm zlonickí varhaníci včetně Antonína Liehmanna a chodil sem Dvořák na hodiny. Dnes je tu historické zařízení a prostory věnované Liehmannovi. Samostatná místnost patří Eduardu Ingrišovi. Dispozice domu se oproti Dvořákovým časům změnila, původní vchod byl z ulice.

V zasedací síni se konají svatby.