Klášter Světce u Tachova: zřícenina paulánského kláštera

Světce mají příběh, v němž se potkává válečné dobrodružství, církevní spor i velkolepý plán, který ztroskotal. Klášter založil po třicetileté válce plukovník Johann Filip Husmann z Namedy s manželkou Amálií. Pauláni dostali peníze i pozemky a stavěli v letech 1656–1669.

Za josefínských reforem komunitu zrušili. Panství získali Windischgrätzové a generál Alfred Windischgrätz chtěl z kláštera udělat romantický zámek. Stavba se po jeho smrti v roce 1862 zastavila. Na konci druhé světové války ji navíc poškodil požár.

Dnes zůstaly romantické zříceniny. Zaujmou vás, pokud rádi sledujete, jak se dějiny otiskly do krajiny. Hodí se pro milovníky architektury, fotografy i čtenáře historie. Každá vrstva staveb tu má za sebou konkrétního člověka a jeho rozhodnutí.

Přijedete k torzu rozsáhlého komplexu, který nikdy nedostal definitivní podobu. Tvoří ho zbytky konventu a kostela Čtrnácti svatých pomocníků. Chrám měl dvě věže a vznikl v letech 1671–1674. Pravděpodobně ho navrhl italský architekt Giovanni Domenico Orsi.

Klášter vyrostl dříve, v letech 1656–1669, a počítal s dvanácti řeholníky. Kostel přibyl později, za hraběte Jana Filipa Losyho z Losinthalu. Starší kostel, který tu stál už před klášterem, pauláni po smíření s křižovníky převzali. Zřejmě byl pak zbořen a použit jako stavební materiál.

Při procházce si uvědomte, že vidíte několik období najednou. Klášter poškodil požár v roce 1729. Pravou věž pak opravili, rekonstruovaná byla roku 1756. V roce 1787 komunitu zrušili a třináct řeholníků poslali do penze. Windischgrätzové kostel využili jako skladiště a v klášteře zřídili sídlo úředníků.

Z let 1857–1861 pochází pokus o přestavbu na výstavný zámek. Souběžně vznikala i blízká jízdárna. Po smrti Alfreda Windischgrätze v roce 1862 už jeho syn o drahou stavbu nestál. Dokončena nebyla a požár na konci druhé světové války ji dál zničil.