Františkánský klášter v Tachově

Tachovský klášter hodí se těm, kdo chtějí v jedné návštěvě spojit historii města, barokní architekturu a muzejní sbírku.

Minorité se tu usadili ve druhé polovině 15. století u špitálního kostela, který husité vydrancovali při obléhání v roce 1421. Příběh kláštera sahá od misijní práce kazatele Jana Kapistrána přes barokní přestavby až po uzavření komunistickou mocí v rámci Akce K. Poslední mniši odešli 14. dubna 1950.

Ocení ho milovníci baroka. Kostel sv. Máří Magdalény má rokokové zařízení z let 1749–1750 a sochu sv. Jana Nepomuckého, kterou odborníci připisují Janu Brokoffovi. Klášterní budova má čtyři křídla kolem nádvoří s křížovou chodbou.

Přijďte i vy, koho zajímá region. V budově sídlí muzeum s převážně vlastivědnou sbírkou. Tachov a jeho okolí tak poznáte z historického pohledu.

Budova je dnes opět ve vlastnictví řádu.

Klášterní budova stojí vedle kostela. Je barokní, čtyřkřídlá a vystavěná kolem vnitřního nádvoří. Dokola vede křížová chodba, kterou kdysi zdobily olejomalby. V klášteře jsou také fresky, které v roce 1827 vytvořil Kryštof Maurus Fuchs z Tirschenreuthu.

Uvnitř sídlí muzeum Českého lesa, dříve Okresní muzeum Tachov. Jeho sbírka je převážně vlastivědná.

Kostel sv. Máří Magdalény vyrostl na místě staršího gotického kostela. Nový chrám se stavěl v letech 1689–1694. Po ničivém požáru v roce 1748 dostal dnešní podobu. Uvidíte rokokové zařízení z let 1749–1750 a sochu sv. Jana Nepomuckého připisovanou Janu Brokoffovi. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Máří Magdalény od Franze Rumplera. Sochy sv. Františka a Jana Kapistrána pocházejí z druhé poloviny 19. století. Boční oltáře sv. Antonína a sv. Františka daroval Jan Filip Husmann.

Nejcennější část původní výbavy tu už nenajdete. Pozdně gotická skupina ukřižování, připisovaná Ulrichu Creutzovi, je dnes uložená v Národním muzeu v Praze.

Kostel je zapůjčený české pravoslavné církvi a slouží jejím potřebám. Počítejte s tím, že jde zároveň o místo bohoslužeb.