Kladrubský klášter: barokní gotika Jana Blažeje Santiniho

Přijeďte sem kvůli chrámu. Patří mezi vrcholná díla stavitele Jana Blažeje Santiniho a stojí ve slohu barokní gotiky. Je třetím největším chrámem v českých zemích, hned po chrámu sv. Víta v Praze a mariánském chrámu v Sedlci u Kutné Hory.

Místo má také dlouhou historii. Klášter založil roku 1115 kníže Vladislav I. a sám zde byl pochován. V roce 1219 se tu jednalo o tzv. Kladrubské narovnání. Konvent patřil ve 13. a 14. století k největším komunitám české provincie benediktinů.

Hodí se vám, když máte rádi architekturu, dějiny církve a sochařskou výzdobu. Zaujme i milovníky archeologie: v roce 1996 tu archeologové našli unikátní soubor přibližně 1400 fragmentů opukových skulptur z druhé poloviny 14. století.

Areál je národní kulturní památkou. Spravuje ho Národní památkový ústav a část komplexu je přístupná veřejnosti. Aktuální informace hledejte na webu kláštera.

Klášter stojí na návrší nad říčkou Úhlavkou. Chrám je vidět z dálky a krajině vévodí.

Uvnitř vás zaujme rozměr stavby. Kostel měří na délku 84 m a kupole je uvnitř vysoká 39 m. Na podlaze v místě křížení lodí je vyznačená osmicípá hvězda. Je to Mariánská hvězda, symbol Panny Marie. Někdy se uvádí, že jde i o Santiniho značku, kterou prý najdete v geometrii jeho staveb.

Sochařskou výzdobu vytvořil hlavně Matyáš Bernard Braun. Jeho pražská dílna dodala v letech 1725–1728 řadu oltářů podle Santiniho návrhů. K nim přidala množství dřevěných soch světců v nadživotní velikosti. Některé jsou bíle zbarvené a zčásti zlacené. V čele stojí socha svatého Benedikta, patrona řádu.

Za stavbou je dlouhý příběh. Klášter pobořili roku 1421 husité. Po požáru roku 1590 a válečných útrapách třicetileté války přišla obnova. Přestavba chrámu začala roku 1712 a vysvěcen byl v roce 1726. Klášter pak zrušily roku 1785 josefínské reformy.

Dnes areál patří státu. Veřejnosti je přístupná jen část památkového komplexu, proto si před cestou zkontrolujte web kláštera.