Kartuziánský klášter Vallis Josaphat v Dolanech

Stojící klášter tu nenajdete. Najdete místo, kde stál, a příběh, který stojí za vyprávění. Kartouza v Dolanech vznikla v roce 1389 jako náhrada za nedostatečně chráněný klášter v Tržku. Podporovali ji Petr ze Šternberka a markrabě Jošt.

Místo osloví milovníky středověkých dějin a historie knih. Dolanští mnichi psali a sbírali rukopisy. Nejméně 123 z nich dnes chová Státní vědecká knihovna v Olomouci. Dalších 130 kusů je uloženo jinde, například v Herzogenburgu je slavný rukopis Moralium in Iob.

Zajímavé je i to, proč se tak bohatá knihovna zachovala. Za husitských válek mniši klášter opustili a uchýlili se za hradby Olomouce. Knihy tak přežily.

Klášter byl později zbořen. Archeologové proto mohli rekonstruovat gotické stavby v původní podobě, bez pozdějších úprav. Před cestou si o řádu něco přečtěte. Na místě pak lépe pochopíte, co vidíte.

Přicházíte na návrší v severovýchodní části Dolan. Kartouza tu už nestojí, proto si dobře připravte představivost. Pomůže vám, když znáte její dějiny.

Stavba začala roku 1389. Základní kámen kostela položil o rok později markrabě Jošt. V roce 1396 byla kartouza ve svém základním rozvrhu hotová. Tehdy dva sousední převorové vytyčili její klausuru, tedy uzavřenou část pro mnichy.

Podle archeologických poznatků měl kostel po stranách kněžiště kapli sv. Jeronýma a sakristii. Žebra kleneb byla malovaná červeně a zeleně, omítky bílé a okrově žluté. Množství dochovaných architektonických detailů připomíná brněnskou kartouzu. Cely vytápěla kamna s kachli. Na kachlích byli gryf, orlice, jezdec na koni, Adam a Eva i rostlinné motivy.

Pravděpodobně u přepážky mezi chóry otců a bratří byl pohřben převor Štěpán Šram. Mniši ho ctili jako druhého zakladatele kartouzy. Psal také polemické spisy proti stoupencům Jana Husa.

Za husitských válek konvent klášter opustil. Roku 1425 ho obsadili vojáci Dobrše z Tvorkova a udělali z něj opevněnou baštu proti Olomouci. Měšťané kartouzu v roce 1437 koupili a nechali zbořit.