Jeskyně Blanických rytířů u Kunštátu

Tohle není přírodní jeskyně. Pískovcový prostor u Rudky vytvořili lidé a zaplnili ho sochami blanických rytířů. Nápad dostal kunštátský starosta a uzenář František Burian, když sochař Stanislav Rolínek dokončil sochu T. G. Masaryka.

Místo ocení lidé, které zajímá novodobá historie a sochařství. Příběh Masarykovy sochy, která musela za okupace zmizet, je na skále vidět dodnes. Zůstaly z ní boty a obrys postavy.

Hodí se i rodinám s dětmi. Čeká na ně dětská jeskyňka se Sněhurkou a sedmi trpaslíky. Kdo si rád projde areál, uvidí exotické dřeviny a sochy z mezinárodních sympozií.

Příběh má i osobní rozměr. Jeskyně se v roce 1994 vrátila rodině zakladatele, když ji dostala jeho vnučka Zdeňka Popelková. Hned vedle stojí Burianova rozhledna, takže výlet můžete spojit s výhledem do krajiny.

Všechno se odehrává v oploceném areálu. U vstupu do jeskyně vás vítá lev. Rolínek ho tesal podle fotografií, protože živého lva nikdy neviděl. Za ním následuje strážce jeskyně a další postavy.

V jeskyni stojí 17 soch blanických rytířů. Je mezi nimi svatý Václav a tři legionáři. Nejvyšší jsou strážci svatováclavské koruny a měří přes tři metry. Část soch musela být za okupace odstraněna.

Rolínek zemřel v červenci 1931. Sochy v rytířském sále podle jeho návrhů dokončovali jiní. Původní plán počítal i se stájemi, zbrojnicí a chodbou slavných. Ty už nevznikly.

Pro děti je tu jeskyňka, kterou osobně tesal mecenáš Burian. Najdete v ní Sněhurku a trpaslíky Prófu, Kejchala, Rejpala, Šmudlu, Stydlína, Štístka a Dřimala. Původní trpaslíci byli v roce 1962 zničeni, nové sochy přibyly v roce 1994.

Venku si prohlédnete zbytky Masarykovy sochy. Za války ji schovali za nadstavbu, po udání ji ale zničili. Dochovaly se boty a obrys na skále. V areálu stojí také Burianova rozhledna a sochy z mezinárodních sympozií. Kolem rostou exotické dřeviny.