Winterstein – zaniklý hrad v Lužických horách

Winterstein není hrad, do kterého vstoupíte branou. Je to historická hádanka. Jediná písemná zmínka pochází z roku 1441 a dodnes není jasné, kde přesně hrad stál.

Zaujme vás, pokud rádi sledujete, jak badatelé skládají stopy dohromady. Spor se vedl už v letech 1882 až 1886 ve vlastivědném spolku Nordböhmischen Excursion Club v České Lípě. V posledních letech se k němu několikrát vrátil sborník Bezděz.

Hodí se pro zájemce o regionální historii a pro pěší, které baví lesní vrchy. Dvě místa, o nichž se mluví nejčastěji, spadají pod Jablonné v Podještědí. Je to Loupežnický vrch u Petrovic a Zámecký vrch u Heřmanic.

Počítejte s tím, že nenajdete doložené zdi. Spíš si projdete kopec a představíte si, jak tudy vedla cesta ze Žitavy do Čech.

Na místě samotném čekejte les a vrchy, ne zachovanou stavbu. Hrad zanikl a jeho poloha není ověřená.

Příběh je ale konkrétní. V roce 1441 koupilo lužické Šestiměstí hrad Winterstein od Jana z Vartenberku na Blankensteinu. Koupilo ho spolu s hradem Karlsfried u Lückendorfu, kterému se často říká Neuhaus. V roce 1442 oba hrady nechalo zbořit. Chtělo tak zastavit loupežníky, kteří přepadali cestu ze Žitavy do Čech.

Do hry vstupuje i stejnojmenný hrad v Saském Švýcarsku. Badatelé dlouho nevěděli, který z nich Šestiměstí koupilo. Mapa z roku 1882 saskou variantu vyloučila. Hledá se tedy jen na českém území.

První možností je Loupežnický vrch u Petrovic. Hovořil pro něj A. Moschkau, ředitel muzea v Oybinu. Opíral se o Inventarium Oybinense, soupis majetku, který císař Karel IV. daroval v roce 1369 klášteru v Oybinu. Ten zmiňuje zbytky hradu v lese Vogeldrussel. Kde les ležel, ale soupis neříká.

Druhou možností je Zámecký vrch u Heřmanic. Zdůvodnil ji Gerthner v roce 1884. Moschkauova tvrzení o hradu na Loupežnickém vrchu se dnes zpochybňují. Nikdo však neprokázal, že hrad stál na Zámeckém vrchu.