Falkenberk – zřícenina hradu na vrchu Sokol

Falkenberk není hrad s expozicemi a prohlídkovou trasou. Je to zřícenina na vrchu Sokol, ze které zbyly jen drobné relikty zdí. Má ale příběh, který stojí za přečtení.

Hrad vznikl pravděpodobně na počátku 15. století a zanikl ještě před jeho polovinou. Do osudu hradu zasáhly husitské války. Sídleli na něm Kusíkové, hornolužičtí stavové si ho pronajali a dosadili posádku padesáti střelců. Později se pánem hradu stal husitský hejtman Jan Kolúch z Vesce. Hrad vyhořel dvakrát.

Hodí se vám, pokud rádi chodíte po místech, kde je vidět spíš terén než zdivo. Uvidíte příkop, val i prohlubeň, která může být pozůstatkem cisterny. Potěší také ty, kdo se zajímají o středověké dějiny Lužice a o husity na severu Čech.

Zbytky hradu jsou chráněné jako kulturní památka. Návštěvu snadno spojíte s dalšími hrady a zámky v okolí Jablonného v Podještědí.

Hrad stál na vrchu Sokol. Jméno vzniklo z německých slov Falke (sokol) a Burg (hrad), případně Berg (hora).

Byl jednodílný a měl oválný půdorys. Dochovaly se z něj zbytky zemního opevnění a drobné kusy zdiva, které poškodily novověké úpravy. Nečekejte tedy věže ani klenby. Uvidíte hlavně to, co po hradu zůstalo v terénu.

Staveniště chránil okružní příkop. Částečně byl vylámaný ve skále. Jeho široké dno vzniklo tím, že se příkop zčásti zasypal. Před příkopem leží val. Novodobá přístupová cesta val protíná a vede na dno příkopu. Po něm stoupá, obchází celý hrad k severovýchodu a ústí na plochu hradního jádra.

Hrad obepínala obvodová hradba. Zůstaly z ní jen fragmenty. Ve východní části stála rozměrná čtyřhranná budova. Na západní straně je prohlubeň, která může být pozůstatkem cisterny.

Na místě si představte, jak se tu odehrával spor o hrad. V roce 1424 se konal sněm hornolužických stavů. V roce 1431 hrad z neznámých důvodů vyhořel. Jan Kolúch ho nechal opravit, ale po dalším tažení vyhořel znovu. V roce 1454 potvrdil král Ladislav Pohrobek Venčovi z Donína práva k pobořenému hradu. V roce 1514 se hrad připomíná jako pustý.