Hrad Víckov: zbytky hradu nad údolím Bobrůvky

Víckov není hrad s prohlídkovým okruhem. Je to zřícenina, kterou si musíte přečíst sami. V terénu ale zůstal příkop, hradba, brána i palác, takže půdorys rozeznáte.

Hodí se pro ty, které baví středověk a hledání stop v krajině. Ocení ho i ti, kdo chtějí poznat méně známé místo na jižní Moravě.

Hrad vznikl zřejmě v první třetině 14. století na panství hradu Bukova. Poprvé se po Víckovu píše v roce 1340 Bernard. V roce 1365 hrad koupil markrabě Jan Jindřich. Později ho dočasně drželi v léno Pernštejnové. Archeologický průzkum datuje možné opuštění hradu už do první čtvrtiny 15. století.

Návštěva má i vážný důvod. Národní památkový ústav řadí chátrající zbytky mezi nejohroženější nemovité památky. Choďte proto opatrně a zdivo nepoškozujte.

Hrad stál východně od vesnice Víckov. Na západě a jihozápadě ho od náhorní planiny oddělil oblouk mělkého příkopu. Z ostatních stran ho chránilo strmé údolí Bobrůvky. Právě tuhle polohu v krajině poznáte nejsnáze.

Půdorys měl tvar nepravidelného šestiúhelníku. Obepínala ho hradba a v jejím severozápadním rohu vystupovala branská věž. Uvnitř hrad rozdělovala příčná hradba na dvě části. V ní byla branka do zadní části.

Za bránou uvidíte jen jednu zřetelnou prohlubeň. Podle všeho zbyla po dřevěné budově, která se opírala o dělicí zeď. U jihozápadní hradby jsou další prohlubně a zbytky zdiva dlouhé kamenné budovy.

Nejvýraznější jsou ruiny v severním koutu, kde se stýká obvodová a dělicí hradba. Patřily paláci, který měl asi tři prostory a možná připomínal věž.

Čekejte klidnou procházku mezi pozůstatky hradu, ne opravenou stavbu. Kdo si půdorys představí, pochopí, jak hrad využíval strmý terén.