Freudenštejn: zřícenina hradu u Vrbna pod Pradědem

Freudenštejn nezaujme velikostí. Byl to skromný pohraniční hrádek a dnes z něj zbývá zřícenina. Právě proto sem zajeďte, pokud hledáte tichou procházku a rádi čtete stopy v terénu.

Příběh místa je zajímavý. Hrad vznikl blízko hranice s tehdejším Slezskem, které bylo součástí Polska. Měl hlídat cestu z Moravy přes Karlovice a Vrbno pod Pradědem do Polska a chránit královský Bruntál. Možná sloužil i k ochraně dolování rud v okolí.

Hodí se pro vás, když máte rádi:

• zříceniny bez davů,
• historii pohraničí a hornictví,
• pěší výlety po značené trase,
• hledání příkopů, valů a základů staveb.

Archeologové tu našli hroty šípů, spony, podkovy i válečnou sekeru. Nálezy odpovídají době od poloviny 13. do závěru první třetiny 14. století. Od roku 1958 je zřícenina chráněna jako kulturní památka.

K hradu vede značená turistická trasa od silnice II/452. Přicházíte od západu, stejnou stranou, kterou se do hradu chodilo kdysi. Stavba stála na úzkém konci skalnatého hřebene, který prudce padá do údolí Zámeckého a Uhlířského potoka.

Hrad ze tří stran obepínal příkop, zpevněný na sucho kladenými kameny, a val. V příkopu uvidíte prohlubeň po cisterně nebo studni. Do jádra se vcházelo jen pěšky, po schodech a brankou na nádvoří. Tam stál nevelký, zřejmě patrový palác. Jeho obvodové zdi byly tlusté asi 2 metry a velikost činila asi 15 × 12 metrů.

Jádro chránila hradba. Původní zdivo poznáte podle pečlivě skládaných kamenů s malým množstvím malty. Dávejte pozor na novější úpravy: část hradby je doskládaná nasucho v jiné tloušťce, než měla původní zeď. Na hradě stojí také suché zdi z 20. století, které s původním hradem nesouvisejí.

Jižní konec střežila zřejmě pevnůstka u příchozí cesty podél Uhlířského potoka. V údolí Zámeckého potoka najdete zbytky zdiva po stavbách nejasného stáří. Dál po proudu leží sejpy, tedy stopy po těžbě drahých kovů. Mohly souviset s obydlím zlatokopů.