Hrad Adršpach – zřícenina na Zámeckém vrchu

Adršpach není hrad, kterým projdete po upravené trase. Je pro ty, kdo rádi čtou krajinu a z drobných stop skládají celek. Z hradu se dochovaly terénní relikty budov a opevnění, nevelké fragmenty zdiva a stopy konstrukcí vytesaných ve skále.

Nejvíc vás zaujme příběh. Hrad nejspíše založil král Jan Lucemburský v první polovině čtrnáctého století. Pak se stal rodovým sídlem Adršpachů z Dubé. Za husitských válek ho obsadili husité a roku 1436 ho páni z Dubé získali zpět. Posádka ale podnikala loupeživé výpady do Slezska. Roku 1447 proto hrad vykoupili a pobořili Slezané. Už se neobnovil.

Zřícenina leží v nadmořské výšce 681 metrů. Hodí se pro milovníky historie a pro děti, které baví hledat v terénu valy, příkopy a skalní věže. Vezměte si pevnou obuv.

Návštěvu si usnadníte, když si příběh hradu přečtete předem. Pak z každého valu uvidíte kus vojenské historie.

Přicházíte na zříceninu. Čekejte spíš stopy v terénu než vysoké zdi. Hrad stál na plošině Zámeckého vrchu a měl trojdílnou dispozici.

Jižní a západní stranu chránila dvojice příkopů a valů. Za nimi se otevírá rozměrné nádvoří. Na jeho severní straně stála prostorná budova. U její západní strany byla studna a na východní další podsklepená stavba.

Na protilehlé jižní straně nádvoří stálo hradní jádro s obytnou budovou. Část budovy kryly dva skalní útvary. Druhé jádro vybíhalo k východu. Od zbytku hradu ho oddělovaly skalní věže. Na vrchol vedla chodba vysekaná ve skalním podloží. V severovýchodním nároží stála dřevěná budova. Podél jižní a západní strany druhého jádra se táhla masivní kamenná hradba.

Dnes z toho uvidíte hlavně obrysy. Pomůže vám znalost půdorysu: hledejte příkopy, valy, plochu nádvoří a místa, kde skála nese stopy tesání.

Název hradu vychází z osobního jména Eberhart. Původní tvar Eber ale označoval potok, Ebersbach, tedy Ebrův potok. Z něj se postupně vyvinulo Abršpach a Adršpach.

Jméno nese i dnešní ves. Hrad od ní leží západním směrem.