Ronovec – zřícenina hradu u Břevnice na Vysočině

Ronovec je zbytek středověkého hradu, který nikdo neuzavřel do plotu. Pozůstatky jsou volně přístupné, takže přijdete, kdy se vám hodí.

Místo ocení ti, koho víc než zařízené sály baví příběhy. Hrad založil Smil z Lichtenburka ve druhé polovině třináctého století. Sloužil nejspíš jako správní centrum okolí bohatého na stříbro. Později ho drželi páni z Lipé a Andělé z Ronovce. Podle regionálních kronik tu bratři Jan a Petr zřejmě razili falešné mince.

Hodí se pro milovníky historie i pro rodiny, které chtějí dětem vyprávět o padělatelích, husitech a pokladu, o kterém se v 18. a 19. století šuškalo v okolí.

Počítejte s tím, že nenajdete pokladnu ani prohlídkovou trasu. Je to cíl pro pěší výlet a vlastní představivost. Ze zříceniny snadno pokračujete do nedaleké Dolní Krupé nebo do Havlíčkova Brodu.

Hrad stojí na ostrožně nad levým břehem Břevnického potoka. Z původní stavby zbyly jen pozůstatky, ale poloha je z nich dobře čitelná.

Při procházce si můžete projít, jak se na hradě střídali majitelé. První písemná zmínka pochází z 1. dubna 1262, kdy tu Smil z Lichtenburka vydal listinu. Lichtenburkové hrad drželi do roku 1345. Tehdy ho Hynek vyměnil s králem Janem Lucemburským za hrad v Poděbradech. Ještě téhož roku ho získali páni z Lipé.

Jméno Ronovec se objevilo až později, pravděpodobně podle ostrví ve znaku pánů z Lipé. Dřív se hradu říkalo Sommerburg, tedy Letní hrad, nebo také Žumburg.

Úpadek začal po roce 1406, kdy jsou Andělé z Ronovce zmiňováni naposledy. Někteří historikové se přiklánějí k tomu, že hrad dobyla husitská vojska v roce 1424. Další osudy jsou nejasné. V roce 1502 ho koupil Jindřich Špetle z Prudic a v roce 1515 ho znovu získali páni z Lipé jako letní sídlo.

V roce 1544 už byl hrad označen jako pustý. Poté se v něm ukrývali příslušníci náboženských menšin, zloději a lidé na okraji společnosti. Kolem hradu se dlouho vyprávělo o ukrytém pokladu.