Rechenburk – zaniklý hrad v Trutnově

Rechenburk nenabízí zdi ani věže. Nabízí půdorys středověkého hradu, který stál jen krátce. Hodí se vám, když vás zajímá, jak se ve třináctém století osidlovala pohraniční krajina.

Hrad založili páni ze Švábenic, spříznění s Hrabišici. Ti tehdy kolonizovali Trutnovsko. Podle popisu hrad zřejmě neměl rezidenční funkci. Sloužil jako opěrný bod na hranici mezi Čechami a Slezskem.

Název se odvozuje z osobního jména Hrabiše. Hrad zanikl, když Švábenicové na přelomu třináctého a čtrnáctého století Trutnovsko opustili.

Místo ocení zejména:

• milovníci archeologie a zaniklých hradů,
• turisté, kteří rádi hledají stopy historie v terénu,
• ti, kdo chtějí porovnat Rechenburk s nedalekým hradem na Zámeckém vrchu u Trutnova. Ten měl pravděpodobně podobný účel a charakter zástavby.

Počítejte s tím, že tu jde o terénní tvary a archeologické nálezy. Chce to trochu představivosti.

Uvidíte terénní pozůstatky hradu, ne zděné stavby. Hrad měl jedinou část. Byl asi 120 metrů dlouhý a 40–60 metrů široký.

Nejčitelnější je jihozápadní strana, odkud byl hrad přístupný. Přetíná ji trojitý příkop a val. Právě tady stála hlavní obrana.

Za příkopy ležělo okrouhlé hradní jádro. Archeologové v něm doložili stavbu na podezdívce z kamenů kladených nasucho. Nejspíš to byla věžovitá budova a hlavní objekt hradu. Další podezdívka z nasucho kladených kamenů vedla po obvodu jádra.

Ve vnitřním příkopu bývala ve skále vytesaná cisterna. Zadní část hradu na severovýchodní straně oddělil od jádra další příkop.

Stáří hradu potvrdily archeologické výzkumy ze sedmdesátých let dvacátého století. Našla se při nich keramika a dva železné hřeby. Víc movitých nálezů popis neuvádí, takže si většinu hradu domyslíte z tvaru terénu.

Hrad existoval krátce, jen ve druhé polovině třináctého století. Dnes je to tichý kus lesní či polní krajiny s příkopy a valem, které připomínají kolonizaci Trutnovska.