Medvědí jeskyně u Svobody nad Úpou

Medvědí jeskyně není místo pro prohlídku s lampou. Je veřejnosti nepřístupná a leží na dně starého vápencového lomu. Přesto osloví lidi, které zajímá příroda a historie.

Název nese podle jeskynního medvěda. Jeho kosterní pozůstatky se tu našly v roce 1908. Nález se ztratil a objevily se pochybnosti, jestli byl věrohodný. Roku 2002 ale jeskyňáři z České speleologické společnosti objevili stovky dalších zvířecích kostí. Jeskyně se tak zařadila mezi nejvýznamnější paleontologická naleziště Krkonoš.

Hodí se pěším turistům, kteří míří po značce na Rýchory a chtějí krátkou zastávku. Pobaví i děti, které mají rády příběhy o pravěkých zvířatech.

Počítejte s tím, že dovnitř se nedostanete. Uvidíte vstup se dvířky a okolí lomu. Zajímavé je i to, jak málo z jeskyně zůstalo. Většinu prostoru zničila těžba.

Z centra Svobody nad Úpou jdete půl kilometru k severovýchodu. Jeskyně leží na západním svahu Kravího vrchu nad údolím Úpy. Vede k ní žlutá a zelená turistická značka směrem na Rýchory. Odbočka je označená směrovkou.

Uvidíte dno bývalého vápencového lomu a vstup do jeskyně. Chrání ho kovová dvířka, takže dovnitř nevstoupíte. Jeskyně je dlouhá 5,5 m. Většinu původního prostoru odstranila těžba. Podle tvaru terénu byla před jejím začátkem delší o 10 až 15 m.

Objevili ji na konci 19. století při těžbě vápence. V roce 1908 se tu našly kosti jeskynního medvěda, staré nejméně deset tisíc let. Po požáru královéhradeckého muzea nález zmizel a zůstaly po něm jen pochybnosti.

Ty rozptýlil průzkum v roce 2002, při kterém se zabezpečoval i vstup. Jeskyňáři z České speleologické společnosti našli stovky dalších kostí a mezi nimi byl i medvěd. Podle Stanislava Čermáka z Geologického ústavu Akademie věd šlo o první místo v Krkonoších, kde se pravěké kosterní pozůstatky objevily v takové hojnosti.

Berte to jako krátkou zastávku na túře, ne jako cíl na celý den.