Zřícenina hradu Potštát v Oderských vrších

Potštát není hrad, který projdete za pár minut bez přemýšlení. Jeho půdorys vám řekne hodně o tom, jak stavitelé využívali terén. Dvě samostatná jádra spojuje jen úzký skalnatý hřeben. Upravovat ho by bylo příliš nákladné, a tak ho nechali, jak byl.

Hrad vznikl jako centrum kolonizace Oderských vrchů. Hlídal také cestu ze Slezska ke Hranicím. Poprvé se připomíná kolem roku 1320, kdy se po něm psal Záviš z Potštátu. Později ho získali páni z Kunštátu. Nejspíše roku 1394 ho dobyl markrabě Prokop a už nebyl obnoven.

Hodí se pro vás, když rádi chodíte pěšky a zajímá vás středověká architektura. Zřícenina je od roku 1963 kulturní památka. Okolo vede žlutě značená trasa z Potštátu do Hranic, takže ji snadno zařadíte do delšího výletu. Pod hradem je rozcestí a hostinec U Tlustého Jana. Tam můžete procházku zakončit.

Zřícenina leží na ostrožně nad soutokem dvou potoků, Kouteckého a Veličky. Je na jižním konci Potštátského skalního města, severně od Boňkova.

Hrad měl dvě plnohodnotná jádra. Větší přední hrad měl lichoběžníkový půdorys s rozměry až 37 × 28 metrů. Z přístupné západní strany ho chránil val a příkop široký 20–25 metrů. Nebyl to jen předsunutý opevňovací prvek, měl dost místa k bydlení. Východní cíp od hřebene odděluje dvanáct metrů široká rozsedlina.

Podél jižní strany hřebene vedla přístupová cesta k zadnímu hradu. Jeho hlavní stavbou byla obytná věž s půdorysem 12 × 10 metrů. Z jejích detailů se dochovaly špalety dveří a okna v přízemí. Na západě věž kryla štítová zeď silná až 6,5 metru. V jejím zeslabeném jihozápadním cípu stála brána.

Z původního hradu zbyly hlavně základy a zbytky zdí. Pozornost si žádá terén: příkopy, val a skalnatý hřeben. Hrad se v historii nazýval také Puchart, Sudetský zámek nebo Pustý zámek. Jméno Purchart mu mylně dal na počátku devatenáctého století Josef Heřman Gallaš.

Severním směrem leží bývalá Železná rozhledna. Pod hradem najdete rozcestí a hostinec U Tlustého Jana.